Nejabsurdnější bankovní poplatek 2012:
Pohled novinářů (2. díl)

PRVNÍ DÍL NOVINÁŘSKÉ ANKETY NALEZNETE ZDE

Marie Vrábelová (Spotřebitel.net)

Já se nejvíce pozastavuji nad poplatkem za zjištění zůstatku přes bankomat. Využívá ho ještě velká část populace, protože i tím kontrolují, zda jim přišlo, či odešlo, co mělo, a v té nejzákladnější podstatě, s čím mohou ještě disponovat. Platit za službu, která by měla být základní informací pro spotřebitele, je zarážející.

Dále jsem se setkala s tím, že platím také za výběr z bankomatu, i když vůbec nevybírám. Je to prostě daná měsíční splátka za bankomat, ať ho využiji, nebo ne. Takhle jsem platila půl roku, aniž bych cokoliv vybírala, a když jsem vybrala, stejně se výběr odečetl. Takže to bude ode mne asi vše, ještě bych polemizovala nad vkladem v hotovosti třetí osobou. Není to velká částka, ale proč mají být třeba potrestaní lidé, kteří se nemohou dostavit a pošlou uložit finance v hotovosti na přepážku? Ale přiznám se, že mi není úplně jasné, proč třetí osoba. Není to moc logické. To zavání platit za cokoliv, za chvíli to bude i za vstup do banky.

Jiří Hovorka (Aktuálně.cz)

Na poplatky za elektronický výpis a poplatek za změnu či zadání trvalého příkazu přes internetbanking věřím, že dojde v příštím roce. V tomto roce bych ovšem preferoval poplatek za vedení úvěrového účtu nebo, jak mu banky raději říkají, poplatek za správu. Myslím, že je absurdní, aby banky v Česku vybíraly poplatek, který je v Německu nezákonný. Už to samo podle mě stačí.

Navíc argumentace bank, které na jeho účtování trvají, je nepřesvědčivá. ČSOB i Česká spořitelna na poplatku trvají, protože je podle nich férovější cenu rozdělit a vlastně říkají, že to dělají pro klienta. To je krásná absurdita - účtujeme poplatek (zhruba 50 - 80 korun měsíčně u spotřebáku a 150 - 200 korun měsíčně u hypotéky) a děláme to pro dobro klienta.

K tomu banky dodávají, že zruší-li poplatek, vezmou si ho v úrokové sazbě a pozor, může se to ve finále podražit! Ano, strašení jako přesvědčovací prostředek spolehlivě fungoval vždy. K tomu lze dodat, že banky, které si poplatky účtují, mají většinou zisky v řádech miliard korun, což naznačuje, že už své náklady, které těmito poplatky prý kryjí, mají bohatě pokryté jinde (já vim, závidím…).

Ještě zpět k úvodu. Proč by poplatek za vedení úvěrového účtu měl vyhrát právě nyní? Aby zvýšil už tak veliký tlak na banky. Na Komerční banku už byla podána žaloba časopisem dTest, na Českou spořitelnu se chystá. Vše spěje k tomu, že soudy už brzy rozhodnou, zdali banky v Česku tento poplatek účtují v souladu s platnou legislativou. Banky sice oficiálně říkají, že tomu tak je, když ale dojde na lámání chleba, zásadové nejsou.

Ukazuje to případ právníka Petra Němce (o kterém jsme na Aktuálně.cz psali jako první - http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=757052), který spor dovedl až k soudu a Komerční banka, než aby své stanovisko před soudem hájila, kapitulovala hned poté, co soud automaticky vydal platební rozkaz. Podobné to bylo i v několika dalších případech, kdy se lidé nenechali zastavit prvotním odmítnutím banky.

Poplatek u nových úvěrů už přestaly účtovat Raiffeisenbank, Komerční banka a GE Money Bank. I když tak udělaly podle nich pro to, že půjčky bez poplatků během předchozích akcí prodávaly velmi úspěšně, i tam může být v pozadí právní analýza, která může říkat, že když je něco nezákonné v Německu, může to být nezákonné i u nás. Zvlášť když podkladem pro obě místní legislativy jsou normy z Bruselu.

I kdyby soud ve finále rozhodl, že banky postupují podle zákona, byl by celý příběh velmi poučný a pozitivní. Ukazuje se totiž, že Češi přestávají na banky (podobně jako na politiku) nadávat jen u piva nebo v internetových diskuzích. Pro banky a další finanční instituce je to další signál, že Češi už nejsou to tupé stádo, kterému je možné prodat cokoli za jakoukoli cenu. Nově proti nim stojí emancipovaní klienti (i když jich stále není mnoho), kteří přemýšlí, umějí porovnávat a dokáží se ozvat.

A ještě poslední věc: je pravda, že když poplatek některá banka účtuje, tak to automaticky neznamená, že je dražší. Když ho ale neúčtuje, tak nabízí transparentnější produkt, u kterého cenu ovlivňuje jediný parametr (pokud tedy platí, že klient bude řádně splácet a neřekne si o účtování sankčních poplatků). Jenomže banky to dále zamotávají, účtují poplatek za poskytnutí půjčky, aby ho mohly v létě, když není sezóna odpouštět atd. Vyznat se v tom dá, ale jen těžko, pomocí pseudoparamaterů jako je RPSN, u kterého nikdo pořádně neví, jak se počítá.

Být to na mě, povolím bankám ze zákona u úvěrů dvě věci - ROČNÍ (znáte ten trik s měsíční sazbou u kreditek) úrokovou sazbou, ať do ní banka započítá vše, co uzná za vhodné a sankce za pozdní splácení, případně speciální věci jako je změna zástavy u hypotéky. Proč bych ale měl platit speciální poplatek za správu, tedy podle bank za to, že mám k dispozici třeba operátora na telefonu, bankéře na pobočce nebo archiv na dokumentaci. Nejsou to služby, které k bance patří jaksi automaticky? Kdybych v tom pokračoval, bude to absurdní. Jako tento poplatek.

Kamila Ondráčková (Finexpert.cz):

U mě vyhrává číslo jedna – poplatek za zjištění zůstatku přes bankomat

Jolana Nováková (přílohy MF DNES):

Osobně považuji ne za absurditu, ale za drzost bank, když někomu nabídnou kontokorent a účtují mu poplatek, i když jej nečerpá. U ostatních poplatků si umím zdůvodnit, že s nimi má banka nějaké náklady - musí kupovat, udržovat a opravovat bankomaty, musí vyvíjet software, paní na přepážce musí také zaplatit i když u ní na účet vložím peníze. Ale kontokorent?! Banka mě div ne na kolenou prosí, abych si ho sjednala (ta nabídka přijde skoro pokaždé, když jdu k přepážce něco zařizovat osobně). Pak slečna zaškrtne cosi v počítači a systém ví, že by mě měl pustit do mínusu, kdybych to potřebovala. A za toto vědomí mám každý měsíc platit, i když si ve skutečnosti ni nepůjčím??

.

HLASOVÁNÍ OVLIVNĚTE I VAŠÍM NÁZOREM - MRKNĚTE SE SEM!

.