Optimismus ve 3. čtvrtletí vzrostl, firmy se příchodu krize neobávají

„Podnikatelé a firmy si uvědomili, že bezprostřední nebezpečí v ekonomice nebo na trzích nehrozí. Nadále jsme na růstové dráze a firmy mají převis poptávky. Největší rizika spatřujeme v nedostatku pracovních sil a rostoucích mzdách a také ve zvyšujících se úrokových sazbách. Pozorujeme, že firmy investují zejména do automatizace a robotizace,“ shrnul Petr Manda z ČSOB, výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB.

Takřka polovina podnikatelů a firem v šetření očekávala, že objem letošních investic předčí jejich výši z předešlého roku, zatímco opak předpokládalo jen 24 procent. Zbytek dotazovaných předvídal u svých investic stagnaci. „V meziročním srovnání máme nárůst úvěrů, v převážené většině se jedná o úvěry investiční. Platební morálka tuzemských firem je na velmi dobré úrovni,“ doplnil Petr Manda.

Očekávaný vývoj investic v tomto roce (ve srovnání s loňskem):

Rozšířit své stávající podnikání plánuje v příštích dvanácti měsících 19 procent podnikatelů a živnostníků, když v minulém čtvrtletí to bylo jen 16 procent, což byla nejnižší hodnota za pět let. „Podnikatelé v minulých šetřeních citlivě reagovali na negativní zprávy, ale realita se zatím ukazuje být růžovější než jejich očekávání, “ uvedl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. „K avizovanému zpomalování hospodářského růstu v evropské i české ekonomice skutečně dochází. Nemá však podobu šokového propadu, nýbrž pozvolného útlumu, kterému se podnikatelé díky osvědčeným nástrojům, jako jsou restrukturalizace, inovace nebo zajištění, zpravidla dokáží přizpůsobit,“ dodal.

Při porovnání finančního zdraví se situací před poslední krizí jsou firmy nyní v mnohem lepší kondici. „Firmy se z krize v roce 2008 poučily a jsou velmi obezřetné. Další zajímavostí je, že firmy si vytvářejí finanční polštář pro případ krize, což před rokem 2008 nebylo běžné,“ podotkl Petr Manda s tím, že v české ekonomice důvod pro vznik krize nevidí. „Spouštěčem by mohla být neočekávaná situace v zemích, jako je Turecko, Itálie a Čína, nebo vyhrocení obchodních válek,“ jmenoval.

Firmám nyní ČSOB radí maximálně eliminovat tržní rizika. „Exportérům doporučujeme zajištění kurzů měn, aby eliminovali riziko spojené s pohybem kurzů. Firmám, které zvažují financování, zase doporučujeme možnost zafixovat si úrokovou sazbu. Omezí tím riziko vyšších úrokových nákladů spojené s případným dalším zvýšením úrokových sazeb ze strany ČNB,“ poukázal Petr Manda.

   S ekonomickou situací v Česku je spokojeno 71 procent oslovených podnikatelů a malých a středních živnostníků nebo zástupců firem, zato na Slovensku je to 42 procent respondentů. Na Slovensku také obdobný Index očekávání firem klesl o 8,4 bodu na aktuálních 22,9 bodu, zjišťuje se ale pololetně. Nejvíce jeho zhoršení způsobila slabá očekávání v oblasti poptávky.

„Slovenské firmy pravděpodobně reagují na obdobný pokles sentimentu v eurozóně, kde je možné rovněž pozorovat zhoršení některých předstihových ukazatelů i v důsledku zpomalení růstu objednávek,“ vysvětlil hlavní ekonom slovenské ČSOB Marek Gábriš.

V rámci průzkumu bylo také zjištěno, že 83 procent slovenských podnikatelů a firem je spokojeno s eurem, které používají již celou dekádu. V České republice naproti tomu vstup do eurozóny není na pořadu dne. V posledním šetření týkající se eura se loni proti zavedení jednotné evropské měny v ČR postavilo takřka šest z deseti malých a středních podnikatelů a firem.

Reprezentativní průzkum Index očekávání firem zahrnuje 400 středních a malých společností a živnostníků napříč obory podnikání. Každý z dílčích indexů, který je rozdílem pozitivních a negativních očekávání firem, může nabývat hodnot od -100 do +100 bodů. Celkový index je pak průměrem dílčích indexů vývoje poptávky, investic a rozšiřování podnikání. Index očekávání firem ČSOB sleduje od roku 2013. Od roku 2018 se počítá Index očekávání firem i na Slovensku.