Velké banky se s anketou neztotožnily, nízkonákladové absurdní poplatky nevyužívaly

Jedenáct absurdních poplatků, které anketa v průběhu svého působení odhalila, lidé nepochopili a postrádají jejich logiku a smysl. V průběhu doby také o nejabsurdnějších poplatcích rozhodovalo a svůj hlas některému z nich dalo více než tři sta tisíc čtenářů a klientů bank. Jednalo se tak zdaleka o největší hlasovací anketu ve finančním a bankovním sektoru vůbec.

Velké banky se s anketou neztotožňují

Ani po letech se velké banky s anketou o nejabsurdnější bankovní poplatek neztotožňují a považují ji spíše za útok na sebe i svou finanční a cenovou politiku. Je přitom velký rozdíl, jak k absurdním poplatkům přistupují nízkonákladové a středně velké banky a jak k této anketě přistupuje trojice největších bank.

„Můžeme-li být i trochu kritičtí, domníváme se, že nejen tato anketa, ale i ostatní jednostranně zaměřené aktivity serveru bankovnipoplatky.com přispěly k jistému zveličení negativního významu slova poplatek, které je veřejností - zejména v souvislosti s bankami - vnímáno téměř jako vulgarismus. Častěji než dříve se setkáváme s někdy až militantními názory, že bankovní služby by měly být zadarmo,“ komentuje anketu mluvní Komerční banky Pavel Zúbek.

I v průběhu doby je však změna přístupu a hodnocení ze strany velkých bank patrná. Zatímco při startu ankety velké banky tuto anketu spíše ignorovaly, případně se vyjadřovaly zcela jednoznačně negativně, nyní je hodnocení mnohem opatrnější. Nesetkáváme se tak s již jednoznačným odsouzení ankety i snahy identifikovat skutečně absurdní poplatky. Ani velké banky tak již absurdní poplatky nijak nehájí. I to je velký posun.

„Názory našich klientů nám však rozhodně nejsou lhostejné a hlasování o Nejabsurdnější bankovní poplatek vnímáme jako další užitečný kanál, který nám je zprostředkovával,“ hodnotí anketu mluvčí České spořitelny Kristýna Dolínek Havlingerová.

Menší banky se s poplatky nekamarádí

Jak středně velké banky, tak i banky nízkonákladové anketu chválí nebo respektují. Navíc se všechny tyto banky od absurdních poplatků jednoznačně distancují. Nemusí se přitom jednat vyloženě o nízkonákladové banky, které postavily celou svou obchodní politiku na nízkých či nulových bankovních poplatcích. Od absurdních poplatků se distancují i středně velké a velké banky, jako jsou UniCredit Bank, nebo Raiffeisenbank.

„Z našeho pohledu šlo asi o nejsledovanější anketu z velkého množství dalších soutěží a anket na finančním trhu, která napomohla klientům s utříbením názoru na výhodnost finančních produktů“, říká tisková mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Negativní náhled veřejnosti na absurdní bankovní poplatky byl také jedním z důvodů proč mohl vzniknout prostor pro vstup nových, nízkonákladových bank na tuzemský trh. Tyto banky jednoznačně obsadily trh s nespokojenými klienty velkých bank a využili vzniklé nálady proti poplatkům ve svůj prospěch. Nízké či nulové poplatky jsou tak do současnosti mantrou nízkonákladových bank.

„Anketa o „Absurdní bankovní poplatek“ si své už odpracovala a pomohla klientům platit méně. A je také pravda, že nadále by se již ty opravdu absurdní poplatky hledali složitěji a složitěji. Ale pomyslná slza určitě ukápne, já osobně anketu sleduji od roku 2008. Myslím, že těm nenasytným bankám ale anketa s Poplatkožroutem moc chybět nebude“, hodnotí anketu a její přínosy tiskový mluvčí mBank Pavel Vlček.  

HLASOVAT O HISTORICKY NEJABSURDNĚJŠÍ A NEJNESMYSLNĚJŠÍ BANKOVNÍ POPLATEK MŮŽETE ZDE!