Bakalářská práce:
Vývoj bankovních poplatků v ČR očima studentky Mendelovy univerzity, doporučení a závěr

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Práce pojednává o vývoji bankovních poplatků u retailové klientely velkých bankovních domů v ČR. V posledních letech je toto téma hodně diskutované a právě poměrně vysoké poplatky v ČR budí velký rozruch. Na podobné téma bylo již vydáno několik článků a studií (48, 68), které ovšem hodnotí spíše bankovní poplatky u různých bank v jednom okamžiku. Právě rozsah hodnocených služeb u „Velké čtyřky“ v období roku 2007 až 2011 při rozlišení profilů průměrného, pobočkového a elektronického klienta odlišuje tuto práci od již zveřejněných
dokumentů. Předností je především snaha o zachycení vývojích tendencí v tomto období na základě analýzy nejvhodnějších produktů pro zvoleného klienta a zhodnocení poplatkové politiky bank.

Vysoké bankovní poplatky v ČR jsou terčem kritiky především ze strany klientů a obavy z jejich neustálého zvyšování jsou předmětem mnohých diskuzí a článků již delší dobu. Tato skutečnost byla také potvrzena v některých studiích, které již byly zmíněny v teoretické části této práce. Na začátku práce stála pracovní
hypotéza: „Náklady klientů bank největších bankovních domů v ČR neustále rostou a prohlubuje se rozdíl mezi náklady klienta využívajícího elektronické a pobočkové bankovnictví“. Po celkovém hodnocení produktů jednotlivých bank a nákladů s nimi spojených se potvrdila ve většině případů tato hypotéza o nárůstu. V absolutním vyjádření se nárůst nákladů potvrdil především pro průměrného a pobočkového klienta. Odlišný vývoj byl zaznamenán u elektronického klienta. I po převedení těchto absolutních nákladů v jednotlivých letech do relativního vyjádření se předpoklad o jejich zvyšování u většiny bank potvrdil opět pro průměrného a pobočkového klienta. Náklady elektronického klienta se ovšem v čase snížily. Ve sledovaném období se tedy projevil vývojový trend zvyšování nákladů klienta v čase. Z hodnocení také vyplynulo, že pokud klient nevyužíval výhradně přímé bankovnictví, připlatil si za poskytované služby bez rozdílu na zvolenou velkou banku v ČR. Mimo potvrzení tohoto předpokladu o růstu nákladů spojených s bankovními poplatky v čase se také ukázalo, že se v průběhu času prohloubil rozdíl mezi náklady elektronického a pobočkového klienta. Pobočkové transakce
jsou obecně zatíženy vyššími poplatky a v celém sledovaném období se poplatky za transakce ještě zvýšily. Elektronizace služeb je v posledních letech v centru zájmu bank, jelikož obsluha přímého bankovnictví jim nepřináší takové náklady jako náklady spojené s vedením poboček.

V průběhu let tedy vzrostl význam přímého bankovnictví. Některé banky jako je např. ČS, pro kterou je segment pobočkových klientů důležitý, ovšem pobočkové transakce nezatěžuje tak vysokými poplatky. Tato banka si je vědoma konzervativnosti klientů, jež raději provádějí transakce na pobočce, a právě ČS se tak stala pro pobočkového klienta za celé sledované období nejvýhodnější. I přes snahu o elektronizaci většiny služeb je
neustále pobočková síť nezbytná pro velké banky na českém trhu, jelikož osobní kontakt je v oblasti služeb nezastupitelný a některé transakce se nedají stále provádět pomocí přímého bankovnictví. Dá se ale očekávat, že rozdíl v nákladech pobočkového a elektronického klienta bude v budoucnu neustále narůstat.

Další trend, který se při hodnocení nabízených služeb bank projevil, je především balíčkování služeb. Klientovi je poskytnut balíček služeb za měsíční cenu vedení, v níž je zahrnuto určité množství služeb zdarma podle klientových potřeb. Vyšší cena za měsíční vedení pak může být pro klienta daleko výhodnější, jelikož v rámci jeho balíčku bude poskytnuto více služeb a on tak za měsíc platí méně za ostatní transakce než by tomu bylo v případě nižšího měsíčního vedení. Jednorázový vyšší poplatek mu v průběhu měsíce šetří náklady, což se potvrdilo i v UCB, která se v hodnocení služeb a nákladů bank stala nejvýhodnější pro průměrného i elektronického klienta. Právě v této bance klient platí vyšší měsíční cenu za balíček poskytovaných služeb, ale může si vybírat z větší nabídky služeb a lépe si jej přizpůsobit svým potřebám. Vybírat si balíčky služeb je pro
klienta daleko efektivnější, jelikož v jeho rámci získá mnoho služeb zdarma a ušetří. Banka ovšem musí mít dobře nastavené nabízené balíčky, které budou odpovídat různým profilům klientů a budou poskytovat rozmanité služby. Skryté úskalí těchto balíčků může být především v dalších transakcích, které klient provede a které nejsou součástí poskytovaných služeb v balíčku. Správný výběr balíčku služeb, který nejlépe vyhovuje požadavkům klienta, má tedy podstatný vliv na jeho celkové vynaložené náklady. Výběru správného balíčku ovšem předchází výběr nejlepší banky. Jak se ukázalo v hodnocení, výběr banky by měl být klientem uskutečněn na základě toho, jak transakce v dané bance provádí. Každá banka je výhodná pro jiný profil klienta a právě výběr banky má tedy velký vliv na jeho celkové náklady. Jako doporučení při výběru banky jednotlivým klientům autorka uvádí přehled nejméně výhodných a nejvýhodnějších bank v Tab. 16.

V souvislosti s neustálou kritikou vysokých poplatků je často zmiňováno to, že by bankovní poplatky měly podléhat regulaci a volná ruka bankovních institucí v určování výše bankovních poplatků by v této oblasti měla být svázána. Některé bankovní poplatky již byly zrušeny zákonem (viz Aktivity v oblasti bankovních poplatků). Problém s regulací poplatků v oblasti jejich výše by mohl nastat v tom případě, kdy by nad bankovními poplatky dohlížel stát, což jako řešení vysokých poplatků navrhuje například známý investor Warren Buffett (69). Autorka práce tuto regulaci nepovažuje za řešení dané situace, jelikož zásah státu by spíše mohl ovlivnit přirozené tržní prostředí. Situaci by mohli výrazně ovlivnit samotní klienti bank, kteří by svým chováním nejlépe zapůsobili
v této oblasti. Právě odchod klienta k jiné bance, čímž dá jasně najevo, že se mu vysoké poplatky nelíbí, je nejúčinnější zbraní proti poplatkové politice velkých bank. V současnosti můžeme vidět, že se zvyšuje počet klientů nových nízkonákladových bank, které klienty lákají především na nulové bankovní poplatky, což
můžeme do jisté míry chápat jako reakci na vysoké poplatky tradičních bankovních domů. V určování výše bankovních poplatků by tedy jedinými „regulátory“ měli být samotní klienti bank nebo zvýšená konkurence v poskytování bankovních služeb díky novým bankám na českém bankovním trhu. Jiný případ je všem regulace bank v oblasti sjednocení terminologie využívané v sazebnících odměn a jejich zpřehlednění. Tyto změny by měly být zavedeny pro lepší orientaci v nabídce bank a možnost jejich lepšího vzájemného porovnávání.¨

Složitost vzájemného porovnávání se potvrdila i při hodnocení produktů a nákladů v této práci nejen mezi bankami navzájem, ale i v průběhu let u dané banky. Právě kritika nepřehledných a nesrozumitelných sazebníků ze strany klientů je opodstatněná a měla by být v dané oblasti učiněna opatření. Řešením by kromě zavedení
jednotné terminologie mohlo být také informování klientů bank o změnách provedených v sazebníku odměn pouze v přehledu o jednotlivých změnách oproti minulému období. Klient by získal lepší představu o změnách oproti minulému období.

Problémem ovšem zůstávají nejen vysoké bankovní poplatky nyní, ale i jejich růst v čase. Dá se očekávat, že nárůst poplatků bude pokračovat u velkých bankovních domů, které byly hodnoceny, pokud nedojde k nějaké výrazné změně především v chování klientů těchto bank. Ti, jak již bylo zmíněno výše, mohou nejvíce ovlivnit budoucnost bankovních poplatků. Výnosy z bankovních poplatků tvoří až třetinu zisku bank a jsou pro banky důležitým zdrojem jejich příjmu. V jejich zájmu tedy není bezdůvodné snižování bankovních poplatků a současné účtované bankovní poplatky jsou například dle Jana Holinky z tiskového centra ČS opodstatněné (70). Právě ČS jako největší banka v ČR má na čistém zisku z poplatků a provizí celého bankovního sektoru třetinový podíl.
Velkým bankovním domům nahrává také to, že klienti jsou v českém prostředí poměrně konzervativní a neradi mění banku. Nedůvěřují novým nízkonákladovým bankám, protože mají obavy z jejich krachu. Změna nedůvěřivosti a konzervativnosti klientů by do budoucna mohla ovlivnit právě jejich ochotu přejít k jiné bance a odliv klientů by mohl způsobit revoluci v poplatkové politice „velké čtyřky“. Ta v současnosti na poplatcích má nejvyšší zisky na českém trhu a určuje hlavní proud poplatkové politiky v ČR.

Změna tohoto chování je ovšem podmíněna tím, že by klienti měli být dostatečně informovaní o rozdílech mezi službami, kdy banky nejasnou terminologií v sazebnících odměn klientům neusnadňují rozhodování. Ke zvýšení informovanosti o současném stavu v oblasti bankovních poplatků přispívá například server bankovnípolatky.com, který upozorňuje na stále rostoucí poplatky. Další informace přinášejí také výzkumy o spokojenosti klientů s jejich bankou nebo o výši poplatků v daném roce. Zvyšování povědomí o stavu na českém bankovním trhu v oblasti bankovních poplatků by tedy klientům mohlo „otevřít“ oči. Na základě lepšího srovnání by klienti při výběru bank mohli učinit racionálnější rozhodnutí.

Posun by klienti také měli učinit zejména ve využívání nabízených služeb, kdy by se měli přizpůsobit vývoji a snaze o elektronizaci většiny služeb. Využívání služeb, které lze provést elektronickou cestou, ušetří klientovi ročně poměrně velkou část jeho příjmu, jak již bylo dokázáno v předešlém hodnocení. Dá se předpokládat, že i posun ve využívání dostupných technologií bude mít v této oblasti velký vliv a klienti se tomuto vývoji přizpůsobí, a to zejména současná mladší generace, pro kterou je technologický pokrok běžnou součástí života.

ZÁVĚR

Bakalářské práce se zabývala problematikou vývoje bankovních poplatků pobočkového a elektronického bankovnictví v ČR. Zaměřila se na poplatky čtyř velkých bankovních domů v ČR v období let 2007 až 2011 na základě kritiky výše bankovních poplatků, která byla zveřejněna v mnohých studiích a článcích, kde jsou poplatky českých bank zařazeny mezi nejvyšší v Evropě.

V teoretické části se autorka zaměřila nejprve na obecné poznatky o bankovních poplatcích z dostupné literatury. Dále byl na základě dokumentů zachycen vývoj v oblasti bankovních poplatků v ČR, a to zejména vývoj celého bankovního sektoru a vývoj zisku bankovního sektoru z finanční činnosti. Autorka také zmínila současné trendy, které mají vliv na utváření bankovního prostředí v ČR, a aktivity v oblasti bankovních poplatků, kde byl mj. představen server bojující proti vysokým bankovním poplatkům v ČR. V této části byly také zhodnoceny bankovní poplatky ve světě.

Vlastní práce pak představila „Velkou čtyřku“ a vývoj zisku jednotlivých bank z bankovních poplatků a provizí. Následně již byly vybrány vhodné produkty ze základní nabídky bank, které byly představeny, a následně byly vyčísleny s nimi související náklady u všech bank v každém roce pro zvolený profil klienta. Po vyčíslení nákladů v absolutním vyjádření byly náklady přepočítány jako podíl z celkové průměrné roční mzdy klienta. Relativní vyjádření nákladů pak umožnilo celkové zhodnocení reálného zvýšení nákladů v čase. Po celkovém hodnocení se potvrdil růst nákladů v čase pro zvolený profil průměrného a pobočkového klienta. Náklady se snižovaly pouze klientovi elektronickému, a tak se v čase prohloubil výrazně rozdíl mezi náklady klienta pobočkového a elektronického. Následně byla vyhodnocena vhodnost bank pro jednotlivé profily klientů a v diskuzi byly rozebrány poznatky, které vyplynuly z celého sledovaného období, kde autorka uvedla možné řešení situace vysokých bankovních poplatků. Tuto oblast výrazně mohou ovlivnit pouze klienti velkých bankovních domů.

.

CELÁ PRÁCE JE ZDE:  BP_POUCHLA.pdf

.