Kniha Patrika Nachera:
Tichá voda břehy mele. Jak a proč?

Tichá voda břehy mele – aneb pozor na nenápadné, plíživé změny, které mohou ovlivnit cenu a kvalitu našeho produktu. Úrokovou sazbu banka jednostranně změnit nemůže, ale poplatek za nejrůznější položky ano. Musí nás sice o zvýšení ceny informovat dva měsíce dopředu, nicméně pokud aktivně vztah neukončíme, má se za to, že s podmínkami souhlasíme, a vše běží dál. Při dnešní konkurenci na poli bank a pojišťoven je předpoklad, že klient je na změny cen v průběhu vztahu velmi citlivý, a proto se naštěstí finanční instituce k tomuto kroku uchylují méně a méně. Záludnější jsou proto jednostranné změny všeobecných obchodních podmínek (VOP), které, jak už bylo napsáno, téměř nikdo nečte. Ono ani není divu. Když jsem před několika lety dělal analýzu VOP našich bank, jejich rozsah se pohyboval od výjimečně útlých 15 do nevídaných a těžko přelouskatelných 116 normostran (v průměru okolo 50 normostran). Banky a nejen ony to ovšem dělají chytře. Text zhutní do podoby, aby dokument vypadal kratší. Počet skutečných stran VOP je tedy v průměru třikrát menší a o to drobnější je v nich písmo.

A jak víme „ďábel je ukryt v detailu“. Uzavíráme pojištění, nebo například smlouvu o úvěru či jiném finančním produktu? S námahou přelouskáme několikastránkovou smlouvu a s vědomím dobře odvedené práce se chystáme k podpisu? Děláme chybu. Všechny finanční instituce používají ve své činnosti právě VOP, na které se více či méně viditelně ve smlouvě odvolávají. V těchto podmínkách může být ukryto ledacos. Schovávají se tam pokuty, penále, výluky, podmínky a možnosti odstoupení od smlouvy a další důležité věci, kterými finanční instituce nechce dráždit klienta přímo ve smlouvě. Dokud se s VOP dostatečně neseznámíme, smlouvu raději nepodepisujme. Jsou i takové společnosti, které do podmínek schovávají ještě i dnes rozhodčí doložky (případné spory pak nerozhoduje soud, ale soukromý rozhodce, často spojený se samotnou společností) a další nástrahy, které na nás mohou v případě jakéhokoliv problému tvrdě dopadnout. Text VOP nám přitom musí společnost poskytnout nebo je najdeme na jejích internetových stránkách. Změna VOP tak může zásadně ovlivnit budoucí vývoj vzájemného vztahu.

Aktuálně to vidíme u stavebního spoření, u něhož se v poslední době roztrhl pytel s vypovídáním starších (pro spořitelny nevýhodných) smluv ze strany spořitelen s odvoláním právě na VOP. Ty už často nejsou zdaleka takové, jaké byly při podpisu smlouvy. Pokud klient dodržel podmínky a povinnosti kontraktu (zejména pravidelné spoření) a nenaplnil účel smlouvy (nedosáhl ještě na cílovou částku), neměl by se jen tak lehce vzdávat. Může podat reklamaci, začít se spořitelnou vyjednávat, obrátit se na soud a do budoucna snad i na Finančního arbitra (www.finarbitr.cz).

Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!

NOVOU KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!