2. díl:
Jak má správně Filip vybírat úvěr


29. 10. 2019  00:25     ČSOB     komentáře (0)

POZNÁVÁME BANKOVNÍ SLUŽBY S FILIPEM: Jak a podle čeho vybírat nejvýhodnější úvěr? A jak spravně vypočítáme RPSN a úrok? Jaká známe druhy úvěrů?

2. díl: Jak má správně Filip vybírat úvěr




Úroky a úvěry:

Vezme-li si v bance (či u jiné k tomu zmocněné instituce) půjčku, získá tím právo použít cizí peněžní prostředky pro vlastní potřebu, ovšem s povinností je v určité lhůtě vrátit a k tomu zaplatit za toto právo odměnu – úrok.

Důležitější než samotné úročení je u většiny půjček zkratka RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů. RPSN se stejně jako úroky uvádí v procentech za rok. Do RPSN se započítává spolu s běžným úrokem všechno, co za půjčku platíte, tedy například poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za vedení účtu, poplatek za správu úvěru, pojištění schopnosti splácet a podobně. Každý, kdo si bere půjčku, si také musí uvědomit, že se automaticky stává dlužníkem. Na druhé straně stojí banka nebo jiná instituce, která se stává naším věřitelem a které naším dluhem vzniká pohledávka. Filip dluh splácí v předem dohodnutých splátkách. Nad rámec této dohody může Filip zasílat i mimořádné splátky a za určitých podmínek i dluh splatit dříve. Možné situaci, kdy by Filip naopak zaplatil splátku pozdě nebo v nedostatečné výši, říkáme prodlení. Na to pozor! V případě delšího

prodlení (6–8 týdnů) může být Filip zapsán do tzv. registru dlužníků, do kterého nahlížejí všechny banky, a do budoucna by to pro něj znamenalo nehezkou „nálepku“.

Ujasněme si pojmy na příkladu. Filip si půjčí dvanáct tisíc korun na období jednoho roku. Půjčka je zatížena úrokem 10 procent, přesně za dvanáct měsíců tak musí Filip vrátit 13 200 korun. To je jeho celkový dluh, z čehož samotná jistina úvěru činí 12 000 korun a příslušenství 1 200 korun. Pokud by Filip splácel v měsíčních splátkách, každou půjčenou tisícikorunu by přeplatil o stovku.

Úvěrem je ovšem také kreditní karta a kontokorent. Na základě kontokorentu máte od banky povoleno přečerpání účtu. Můžete tedy v danou chvíli utratit více, než skutečně na účtu máte, můžete jít do „minusu“. V těchto případech je vždy nutné na účet v daném termínu dodat čerpané peníze zpět. Zpravidla se jedná o rok. U kreditní karty to zase bývá maximálně 55 dní. Jak kreditní karta, tak kontokorent mají vyšší úročení než půjčky a úvěry, proto je lepší se jim raději vyhýbat.

Další formy půjček:

Ze spotřebitelského úvěru si Filip může pořídit lednici, televizi nebo auto. Trochu jinou kategorií finančních produktů (většinou pro koupi auta) je leasing. Pokud Filipův táta koupí auto na leasing, stává se tak nájemcem auta, který platí pronajímateli (leasingové společnosti) za užívání auta. Teprve až Filipův táta zaplatí celou hodnotu vozu, stává se auto oficiálně jeho majetkem. Tedy finanční mluvou – teprve na konci leasingu přechází vlastnictví na zákazníka.

Až se Filip bude chtít osamostatnit, možná bude muset zvažovat úvěr na bydlení. Na výběr je mezi hypotečním úvěrem a úvěrem ze stavebního spoření. U hypoték existují různé doby fixace úrokové sazby, během které se úrok nemění (nejčastěji pětileté období) a také různé poměry mezi hodnotou

nemovitosti a výší úvěru. Banky dnes mohou běžně poskytovat úvěry maximálně na 90 procent ceny nemovitosti, existují ale výjimky. U každého úvěru si vždy dobře zjistěte jedno zásadní číslo. Tím je, jak už víme, RPSN.



2. díl: Jak má správně Filip vybírat úvěr

Diskutovat (0)