Banky čeká tlak na jejich racionalizaci, říká Vladimír Pikora, majitel společnosti Next Finance v rozhovoru pro server www.bankovnipoplatky.com.
Rozhovor s Vladimírem Pikorou, majitelem společnosti Next Finance Co říkáte na návrhy NERVu na řešení současné finanční krize? Myslím, že návrhy
NERVu obecně nelze nevítat. Jednou větou bych je hodnotil jako rozumné. Otázkou je, jestli se jedná o něco nového a něco převratného. Osobně se domnívám, že navrhnutá opatření již klidně mohla být
realizována a nemuselo se čekat na příchod recese do Evropy. Některá opatření mi proto přijdou úsměvná ve spojení s krizí. Za největší přínos NERVu, který nebývá obvykle nikde zmiňován, ale
podle mě je důležitější než zmíněná opatření, považuji fakt, že NERV vrací mnoha lidem naději. Recese je přitom často v mnoha oblastech jen o náladě. Lidé se po přečtení špatných zpráv bojí
nakupovat, logicky klesají obchodníkům tržby a ti skutečně musí začít propouštět. Lidé tak pesimistické zprávy akceptují do té míry, že je svým chováním naplní. Zprvu málo reálné výhledy se proto
naplňují. Tuto spirálu musí politici přeseknout a zde je NERV optimálním řešením. Řada voličů je považuje prostě za spásu. Není proto překvapivé, že ke stejnému kroku jako česká vláda přistupují
skoro všechny vlády světa. NERV nese pouze jiné jméno. Je efektivní pumpovat peníze do bank, jak se dnes děje ve Spojených státech a v západní Evropě? To je otázka na celou
knihu a nikoli na stručnou odpověď. Jedná se samozřejmě o morální hazard. Čím více bankám pomůžete, tím klidnější budou jejich manažeři, protože budou vědět, že jsou moc velcí na to, aby padli. Na
druhou stranu velká banka není standardní podnik. Velké banky jsou páteří ekonomiky, bez které je paralyzována každá moderní ekonomika. Vlády si proto nemohou dovolit pád tohoto odvětví. Je proto
třeba bankám pomoci jen do té míry, aby jejich problémy neovlivnily zásadním způsobem i další subjekty. Jak se vypořádat s námitkou, že jde o podporu vybranému odvětví a soukromým
společnostem? Ano, to je velký problém. Tuto námitku chápu. Lidé mohou poukazovat, že ztráty bank jsou celospolečenské, zatímco zisky bank připadnou jen hrstce jednotlivců a že zisky a
ztráty by měly padnout na bedra stejných osob. To ovšem souvisí s předešlou otázkou. Někdy je prostě levnější někomu něco darovat než nedarovat. Pád celého odvětví by byl prostě dražší než jeho
záchrana. Navíc podpora vybraným odvětvím je v Evropě celkem běžná. Obecně jsem proti podporám, občas ale bohužel existují výjimky. Je možné nějak banky přinutit, aby poté nehromadily
hotovost a pouštěly peníze dále do ekonomiky? Ano, netržními způsoby je možné téměř vše. Tyto způsoby se však naštěstí v ČR moc nepoužívají. V tržním prostředí není slovo donucení
namístě. Banky vědí, proč hromadí hotovost. Důvodem je růst rizik a je obezřetnější nepůjčovat. Pokud ale chceme banky přitlačit k vyššímu objemu úvěru, musíme buď rizika snížit nebo se za
jejich část zaručit. Politici obvykle krátkodobě neumí rizika snížit, protože to je téměř nemožné. Obvykle se proto za úvěry zaručují a hrají si tak trochu na bankéře. To já nevítám, protože politici
ani stát nejsou bankéři a měli by to nechat na profesionálech. Zaručování se za úvěry nejspíš povede k růstu špatných úvěrů v ekonomice. Opět se ale dostáváme k tomu, že i tato pomoc
může být pro společnost jako celek někdy levnější, než se nezaručit a nechat trh s úvěry plně zamrznout. Řešení zde tedy existují, nesou ale jistá rizika a náklady a je na politicích, aby
zvážili, kam jsou ochotni až jít. Domníváte se, že v souvislosti s finanční krizí hrozí růst bankovních poplatků v závislosti na menší ochotě bank půjčovat? Nic nelze
vyloučit. Obecně si ale myslím, že marketingově by to nyní nebylo prozíravé. Spíš bych čekal tlak na racionalizaci uvnitř bank, což by snížilo provozní náklady. Myslím, že banky mají ještě např. dost
prostoru pro outsourcing. České banky se nejspíš výrazně změní, protože se změní i klienti. Doma působící banky budou proto svým klientům nabízet stále více služeb běžných na západě. Období, kdy
stačilo „jen“ půjčovat peníze, končí a mít neustále rostoucí tržby, klienty, pobočky atd.. už nebude standardem. Teď bude teprve opravdu složité řídit banky.
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
16643013568
Kč
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,1670 | |
1 USD | 23,4820 | |
1 PLN | 5,8250 | |
1 GBP | 29,3780 | |
1 CHF | 25,7300 | |
100 HUF | 6,4150 | |
1 RON | 5,0573 |
Zprávy z devizového trhu
- Americká ekonomika zpomaluje, středem pozornosti zůstává inflace
26. 04. 2024 - Indikátor důvěry v domácí ekonomiku roste
25. 04. 2024 - Dolar včera neustál výsledky PMI z Evropy
24. 04. 2024 - Co dnes řekne ČNB v San Piego city?
23. 04. 2024 - Bitcoinové třesky plesky
22. 04. 2024 - Exploze v Iránu zahýbala i korunou
19. 04. 2024 - Středa! Inflace třeba?
18. 04. 2024