28. září. Svátek svatého Václava, aneb jak bychom se neměli chovat

Václava totiž nechal zavraždit, nebo dokonce přímo zavraždil jeho bratr Boleslav. Ať už byl motiv a důvody Boleslava jakékoliv, dopustil se obrovského hříchu. Upřednostnil své sobecké zájmy, svou vůli před bratrskou láskou a vůbec před láskou a úctou k jinému životu. K zabití Václava přitom ani nedošlo v boji, nebo při zápase, kde by měli oba sokové stejné podmínky. Václav byl zavražděn zákeřně ze zadu. Tento v minulosti trošku opomíjený svátek tak říká všem Čechům. Vyvarujte se činů, kterých můžete v budoucnu litovat a které už nepůjdou napravit. Neprosazujte bezohledně jen svůj vlastní zájem, na úkor a k neštěstí druhých. Vždyť dosáhnout úspěchu, prosperity a štěstí lze dosáhnout i spoluprací, kooperací a respektováním druhých. Záleží jen, jakou cestu si kdo zvolí. Vyvarujeme se zákeřností. Zákeřností nemusí být jen zbabělá vražda ze zadu, jsou to i pomluvy, které mohou bolet v srdci, je to nenávist vůči druhému člověku, závist, úmyslné poškozování druhého člověka ať už jakýmkoliv způsobem.

Václavův život byl sice ukončen předčasně, ale i díky bezpráví, které se na něm stalo se stal nesmrtelným a i navzdory historickým faktům se z Václava stala před dějinami silně pozitivní postava. Na rozdíl od Boleslava, který je synonymem pro zlo a zákeřnost. Zda ty roky co žil Boleslav déle než Václav za tuto dějinnou pověst Boleslavovi skutečně stály.

Václav byl kritizován zato, že se domlouval s Němci. Že jim posílal každý rok vysoké výkupné za neútočení. Byl tak zobrazován jako slaboch, který si vykupuje vládu úplatky. Co se od té doby změnilo? V průběhu dějin byli naši předkové nuceni dělat to samé. Dělali to třeba i kvůli míru a zajištění životů svých blízkých. Život vedle velkého souseda přináší nutnost specifických řešení. Platili jsme tak už daně do Vídně téměř čtyři sta let, byli podřízeni Německu mnohokrát v dějinách a nakonec i Sovětskému svazu. Dnes hradíme příspěvky do různých organizací jako NATO nebo EU. A přesto nemáme, nebo snad ani nemůžeme mít pocit, že si vykupujeme prosperitu či svobodu. A Václav byl ve své době v obdobné situaci. A nikdo z nás tam bohužel nebyl, aby mohl objektivně hodnotit.

Zkusme se tedy o svátku před sledováním televize, nebo před výletem do přírody na chvilku zastavit, a zamyslet se nad tím, proč máme právě 28. září volný den, co se stalo, co by se stávat nemělo a jestli život který žijeme nás skutečně naplňuje a nedosahujeme štěstí či uspokojení na úkor druhých.