Český pracovní trh láká mezi novými členskými zeměmi EU vůbec nejvíce

Celkem do Česka mezi roky 2000 a 2015 přišlo o 3,5 procenta více lidí, než kolik jich ze země odešlo. Atraktivnější pracovní trh nabídlo ve středoevropském regionu pouze Rakousko (+ 7,4 procenta). Přebytek příchozích pracovníků nad těmi, kteří zamířili do zahraničí, zaznamenalo ještě Maďarsko (+ 1,1 procenta), Slovinsko (+ 0,4 procenta) a Slovensko (+ 0,1 procenta. Ze zemí, které v tomto období rozšířily Evropskou unii, bylo Česko z pohledu migrace pracovních sil nejúspěšnější.

Ve zkoumaném vzorku 17ti středoevropských a východoevropských zemí zaujímá Česko druhou pozici (za Rakouskem) v kritériu spokojenosti s celkovým životním standardem. Co se týče spokojenosti pracovníků s výší měsíční mzdy, zaujímá Česko čtvrté místo v regionu. Spokojenější se svým finančním ohodnocením jsou podle Prosperity Report lidé v Rakousku, Slovinka a také v Litvě.

Nebezpečím pro středoevropský region je podle studie Prosperity Report odliv mozků do zahraničí.

„Ti nejlepší a nejbystřejší příliš často odcházejí, ať již kvůli zpomalujícím ekonomikám, anebo jednoduše z důvodu lákavějších příležitostí v zahraničí,“ konstatuje zpráva Prosperity Report. Jedním ze zásadních úkolů pro Česko a ostatní země v regionu je podle analytiků Legatum Institute vytvoření podmínek, které nová generace mileniálů očekává ke své práci. Slovensko a Polsko již představily programy na zpětné přilákání kvalifikovaných pracovníků, kteří se v minulosti vydali do zahraničí za lepšími podmínkami.

Migrace lidí, včetně migrace ilegálních přistěhovalců, zůstane podle Prosperity Report výzvou během celé následující dekády. „Způsob, jakým se (migranti) budou integrovat do stávajících kultur, jaké pracovní pozice budou vykonávat, a kdy odejdou domů, jsou zásadními otázkami, které budou řešit jak politici, tak občané,“ uvádí Prosperity Report.

Další úspěch Česka bude záviset i od toho, jak se dokáže vypořádat se svými největšími komparativními slabinami. Těmi jsou zejména zdlouhavý proces při zakládání obchodních společností, a také nižší transparentnost v rozhodování ve veřejném sektoru.

Celkově zaujímá Česká republika z hlediska prosperity podle Legatum indexu prosperity 26. místo mezi 149 zeměmi.