Cestou k dohánění vyspělých zemí je růst mezd. ČR v této disciplíně stále zaostává

První díl článku naleznete ZDE!

Růst mezd je kryt i velkým přebytkem obchodu

Růst mezd a s tím spojená vyšší spotřeba je přitom velmi dobře kryta vysokým přebytkem zahraničního obchodu, který dosahuje až 150 miliard korun ročně. Máme tak velké rezervy i pro případ nárůstu dovozu spotřebního zboží v důsledku zvýšení mezd. 

Vyšší mzdy zvýší ochotu lidí pracovat

Pokud bychom si přitom porovnali příjmy společností, které podnikají na území České republiky, a to se týká i podniků zahraničních investorů, zjistíme, že jejich příjmy, nebo výnosy jsou obdobné jako u jejich dalších podniků v zahraničí. Míra mezd na těchto příjmech, nebo i porovnání ve vztahu k celkovým nákladům je v České republice mimořádně nízká. Dá se říci, že podniky by v podstatě nezchudly, pokud by přidávaly na mzdách vyšším tempem a zvýšily tak podíl mzdových nákladů na celkových nákladech společnosti. Zvýšení mzdy by také znamenalo na druhou stranu vyšší motivaci lidí k práci, odpovědnost i loajality k zaměstnavateli.

Samozřejmě při této úvaze nebylo vycházeno pouze z hrubých mezd v České republice, ale z celkových mzdových nákladů, včetně pojištění placeného zaměstnavatelem, kdy se tyto náklady zvyšují o cca 35 procent. To samé ale platí i v případě vyspělých zemí, kde rovněž zaměstnavatelé hradí za své zaměstnance povinné odvody, byť by to bylo v nižší míře než v České republice. Na samotný propastný rozdíl mezd to však nemá absolutně žádný vliv. 

Rozdíl v ekonomické úrovni neodůvodňuje pouze čtvrtinové mzdy v ČR

Je zřejmé, že není ekonomicky odůvodnitelné, aby země jako Rakousko, Německo či Švýcarsko mohli hradit zaměstnancům mzdy ve výši až 3 000 Euro, což představuje v přepočtu neuvěřitelnou částku 81 000 korun, zatímco v České republice jsme vděční za průměrný plat, na který nedosáhne dvě třetiny zaměstnanců, ve výši 26 000 korun. Pracujeme tak za čtvrtinové až třetinové mzdy, ve srovnání se sousedy. Ekonomický rozdíl v podobě výše HDP je přitom pouze třetinový, nebo 50 procentní ve vztahu už k těm nejvyspělejším zemím jako je Švýcarsko.

Cenové rozdíly nejsou důvodem nízkých mezd. I po jejich započtení jsme na tom výrazně hůře

Nic na této skutečnosti nezmění ani dnes již hypotetický rozdíl cenové úrovně, která má být v České republice dvou třetinová proti našim západním sousedům. Kde je cenový rozdíl v cenách elektrické energie? Kde je cenový rozdíl ve výši nájmů? Kde je cenový rozdíl v cenách pohonných hmot? Kde je cenový rozdíl v cenách plynu? Kde je cenový rozdíl v cenách vody, kde platíme více než lidé na západ od nás? Kde je cenový rozdíl u potravin, které často v Německu nepochopitelně koupíme levněji než u nás a v mnohem vyšší kvalitě? Jaký je cenový rozdíl u cen automobilů? I když u některých položek můžeme konstatovat, že se něco dá koupit u nás třeba o dvacet procent levněji a to pouze výjimečně, tak to rozhodně neodůvodňuje trojnásobně vysoké mzdy ve vyspělejších zemích.

Dohánění našich vyspělých sousedů zajistí až 6 procentní růst mezd

Abychom se tak mohli skutečně přibližovat mzdové úrovni a vyspělosti našich západních sousedů museli bychom mít růst mezd pravidelně a dlouhodobě alespoň dvou a vícenásobný proti růst v těchto zemích. Reálný růst mezd okolo 5 až 6 procent už by Českou republiku pomalu přibližoval k úrovni západních sousedů. Současně by takový růst mezd dodával energii růstu ekonomiky v podobě vyšší a stále se zvyšující se poptávky. To by také vedlo ke snížení naší výhradní závislosti na zahraničních trzích a vývozu, protože i tuzemští producenti by měli stále větší možnost uplatnit své výrobky na trhu domácím. Nezpochybnitelný je i vliv vyšší spotřeby na rozvoj podnikání, které získá vyšší zakázky od domácích zákazníků.