ČNB:
Banky v ČR i při nepříznivém vývoji odolné vůči rizikům

Jeho stabilita by neměla být ohrožena ani při výrazně nepříznivém ekonomickém vývoji. V takovém případě by ale některé instituce utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat kapitálové injekce od akcionářů. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou dnes zveřejnila ČNB. Potenciální riziko představuje sektor družstevních záložen. V obdobné situaci jako banky jsou pojišťovny. Mají nejen vysoký výchozí kapitálový polštář, ale i schopnost generovat výnosy v průběhu nepříznivého scénáře. Sektor penzijních fondů ale podle zprávy disponuje omezeným kapitálovým polštářem a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat nový kapitál. "Nejen pro banky, ale především pro průmysl je potěšující, že Zpráva o finanční stabilitě potvrzuje nadprůměrně dobrý stav bankovního sektoru, a to i v mezinárodním srovnání. Zlepšení kondice české ekonomiky a nastartování hospodářského růstu totiž není možné bez zdravého a fungujícího bankovního sektoru," uvedl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. Za potenciální riziko lze podle zprávy označit vývoj v sektoru družstevních záložen. Objem klientských vkladů se zde za poslední tři roky téměř ztrojnásobil, zároveň však tento segment proti bankovnímu sektoru vykazuje dvojnásobný podíl klientských úvěrů v selhání. "Družstevní záložny se zřejmě i kvůli tomu, že nabízejí lepší výnos, soustřeďují na rizikovější segment klientů," uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Pro stabilitu finančního systému je přitom podle něj klíčové, aby domácí finanční instituce udržovaly kapitálové i likvidní polštáře vytvořené v době krize. "Vysoké výplaty dividend ze zadržených zisků minulých let, které by snížily kapitálový polštář, by se mohly stát rizikem pro bankovní sektor v nejbližším období," uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. ČNB testovala odolnost finančního sektoru za použití tří scénářů vývoje. Největší dopady na český finanční systém, tedy banky, pojišťovny a penzijní fondy, by způsobil scénář "Obnovená recese". Ten by vedl ke ztrátám přesahujícím dvě procenta aktiv celého sektoru. Scénář by podle centrální banky vyžadoval kapitálové injekce za zhruba 26 miliard korun. V případě pouze bank by to bylo 17 miliard korun, přičemž 11 bank by nedodrželo osmiprocentní kapitálovou přiměřenost. Scénář "Asymetrický vývoj" by způsobil v celém sektoru ztráty ve výši 1,7 procenta z celkového objemu aktiv celého sektoru, tedy zhruba 77 miliard korun. To by si vyžádalo injekci za více než 12 miliard korun. V tomto případě by nedodržely osmiprocentní kapitálovou přiměřenost dvě banky, u kterých by bylo třeba dodat 750 milionů korun. Základní scénář", který považuje ČNB za nejpravděpodobnější, by pro finanční sektor vyžadoval kapitálovou injekci za necelou miliardu korun. Ztráty v tomto scénáři ČNB odhaduje na necelých 36 miliard korun, tedy 0,8 procenta všech aktiv. Úvěry v selhání u bank by měly podle základního scénáře pomalu začít klesat. Další scénáře ovšem předpokládají opak a růst úvěru v selhání až k 15 procentům u podniků a k devíti procentům u domácností. "Základní scénář" odráží aktuální prognózu ČNB, která počítá v letošním roce se zpomalením růstu ekonomiky na 1,5 procenta a se zrychlením v roce 2012 na 2,8 procenta. "Asymetrický vývoj" počítá s dočasným obnovením recese v ČR a robustním hospodářským růstem v rozvíjejících se ekonomikách, což by vedlo k dalšímu zvyšování cen komodit a energií. Stoupla by nezaměstnanost s prohloubily by se rozpočtové problémy. Scénář "Obnovená recese" předpokládá, že se ekonomika vrátí do stavu před dvěma roky. To by prohloubilo problémy veřejných rozpočtů, vyvolalo negativní reakci finančních trhů, snížilo ceny nemovitostí a vedlo k oslabení koruny. Rizikem dalšího vývoje především v případě alternativních scénářů je mimořádná výplata dividend. "V případě nepříznivého scénáře Obnovená recese s výplatou mimořádných dividend by se kapitálová přiměřenost bankovního sektoru dostala pod hranici osmi procent," upozornila ČNB. V tomto extrémním případě by se nedostatečnou kapitálovou přiměřenost mělo celkem 13 bank a nutné injekce by činily 39 miliard korun. Rizika, kterým čelí domácí finanční systém, se v porovnání s loňským rokem podle Singera mírně zvýšila v důsledku nepříznivého vývoje veřejných financí v eurozóně a jeho možných dopadů na ekonomiku ČR. Hlavním rizikem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech zůstává výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a dalších zemích, které jsou důležitými obchodními partnery českých podniků. Napjatá situace na trhu práce a úsporná opatření podle ČNB budou tlumit dynamiku příjmů a negativně působit na schopnost domácností splácet úvěry. Zpráva o finanční stabilitě je pravidelně vydávána od roku 2005.