Pomoc nepotřebujeme, ale pomozte, žádá vlastník ČSOB (HN)

Belgická banka KBC Group, stoprocentní vlastník české bankovní jedničky ČSOB, žádá belgickou vládu o podporu. Podle tamního deníku Le Soir má jít o 3,5 miliardy eur.

Jsme v dobré kondici, ale i tak zkusíme požádat vládu o podporu, vzkázala svým akcionářům KBC. I když banka pomoc nepotřebuje, reaguje tak na pokles svých akcií. Ty se během tří týdnů propadly o více než polovinu, jen v pátek pak o sedm procent. Investoři tak reagovali na ztrátu ve výši až 930 milionů eur, kterou banka očekává za třetí čtvrtletí. Za propad hospodaření může odepsání 1,6 miliardy eur z hodnoty aktiv zasažených finanční krizí. Stejné přeceňování aktiv snížilo i zisk ČSOB.

Precedens pro vlády

Banka v tiskové zprávě uvedla, že si připadá znevýhodněná. Belgický stát pomáhá ostatním, a jí ne. O to více se proto mohou cítit znevýhodněni její akcionáři. Belgická vláda již pomohla dvěma největším tamním bankám Fortis a Dexia. KBC pravděpodobně nebude jediná banka, která si připadá znevýhodněna tím, že stát pomáhá ostatním. "Je to nepříjemný signál pro ty vlády, které bankám poskytly podporu. Podpoří jedny a budou chtít další. A to nakonec i ti, kteří to nepotřebují," míní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

V Evropě vlády bankám "v nouzi" zatím poskytly záruky ve stovkách miliard eur a kapitál a podporu za další desítky miliard eur. Pokud by se stejné podpory měly dočkat i zdravé ústavy, znamenalo by to další zátěž již tak dost krizí zatížené státní rozpočty. "Nás se to netýká, je to záležitost naší mateřské společnosti na belgickém trhu. Chtějí mít stejné podmínky jako jejich konkurenti. Na nás to nebude mít žádný vliv," řekl mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.

Jednání údajně probíhají

Zatímco oficiálně KBC potvrdila pouze, že zvažuje využití nějaké formy podpory, belgický deník Le Soir informoval, že jednání již probíhají. Banka údajně o víkendu s vládou jednala o navýšení kapitálu o 3,5 miliardy eur (téměř 90 miliard korun). Údajně chtěla rekapitalizovat ještě před dnešním otevřením obchodování na burze. Tuto informaci však dosud nikdo nepotvrdil a ani Le Soir neuvedl svůj zdroj. Jednání s KBC nepotvrdil ani belgický premiér Yves Leterme. "Vláda bude společně s akcionáři zkoumat, co se má udělat, pokud je potřeba, aby banka mohla přiměřeným způsobem čelit situaci na finančních trzích," řekl neurčitě premiér pro belgickou agenturu Belga. "Navýšením kapitálu by se sice majetek na jednu akcii naředil, ale akcionáři chtějí vidět, že banka má v kapitálu polštář pro případné krizové situace," míní hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj proto bude efekt tohoto kroku na hodnotu akcií spíše neutrální.

"KBC na tom špatně není a peníze pravděpodobně akutně nepotřebuje. Ale možná ví, že situace se může změnit, potenciálních problémů je ještě spousta," myslí si Hatlapatka. Banka tak při jednání s vládou nemusí nikam spěchat a obě strany se mohou dohodnout i na jiných formách podpory. Ta by mohla investory uklidnit a přimět je opět do banky vkládat svůj kapitál a podpořit růst hodnoty akcií. Hatlapatka i Sobíšek míní, že na ČSOB, která není obchodovaná na burze, bude mít úspěch či neúspěch KBC při jednání s belgickou vládou nulový či zcela zanedbatelný vliv.

Společnost KBC nedávno s předstihem oznámila, že za třetí čtvrtletí očekává ztrátu až 930 milionů eur. To vše kvůli přecenění svých aktiv. Kvůli nim odepsala 1,6 miliardy eur, zejména za investice jištěné islandskými a americkými bankami. Stejné přecenění udělala i dcera skupiny česká ČSOB. Její zisk za první tři čtvrtletí tak místo 8,9 miliardy dosáhl jen 2,7 miliardy.