Rozumíme penězům:
podnikatelé na rodičovské dovolené

PŘÍBĚHY ZE SOUSEDSTVÍ

Magda je překladatelka a odjakživa pracovala na volné noze. Nestěžovala si – práce bylo většinou dost, a když chtěla mít volno, prostě si ho udělala. Být osobou samostatně výdělečně činnou jí připadalo jako to nejpraktičtější uspořádání na světě. Po třicítce se ale její úvahy začaly čím dál víc ubírat směrem k rodině a dítěti. S manželem Honzou se rozhodli, že až miminko přijde, bude se snažit co nejdéle být mámou na plný úvazek. Netrvalo dlouho, na těhotenském testu se vylouply dvě čárky a po devíti měsících na svět přišel syn Magdy a Jana, malý Honzík. S vervou se vrhla do mateřských povinností. Když bylo Honzíkovi pět měsíců, šla si Magda zvolit tříletou variantu rodičovského příspěvku. Řekla si, že občas by po večerech trochu pracovat mohla, ale ještě dlouho se nebude chtít vracet do práce naplno. Během obíhání úřadů zjistila překvapivou věc: jako na OSVČ se na ni vztahuje povinnost během rodičovské dovolené platit zálohy na důchodové i zdravotní pojištění, a to ve výši, v jaké jí vyměřili podle posledního daňového přiznání. V jejím případě šlo o čtyři tisíce měsíčně. Magdu to zaskočilo. „Takže stát mi pošle sedm a půl tisíce, a já mu pak obratem čtyři tisíce na pojistkách vrátím? A z čeho mám s dítětem žít?“ Na to úřednice odpověď neměla. To byly vyhlídky! Budou mít tak málo peněz, že by se Magda měla k práci vrátit radši hned. Naštěstí má Magda účetního, se kterým spolupracuje už několik let. Ten jí vysvětlil, že skutečně zálohy platit musí, ale slíbil jí, že to nebude na dlouho. „Teď máme listopad. Hned v lednu podáme daňové přiznání. Pracovala jste jen pět měsíců z roku, takže uvidíte, že jste si vydělala jen málo. Navíc teď budete na rodičovské, takže budete mít podnikání jen jako vedlejší pracovní činnost a zálohy se vám sníží na minimum. Ono nebude tak zle.“ Nakonec měl účetní pravdu. Magdě vyměřili zálohy zhruba dva tisíce korun a v pohodě si na ně vydělala překlady, když malý Honzík spal. Přesto si ale poprvé v životě říkala, že být zaměstnancem má něco do sebe – minimálně si člověk ušetří spoustu nemilých překvapení a běhání po úřadech.

RADY PANA ERPÉČKA

Narození dítěte je samozřejmě především radost, ale bohužel s sebou nese také mnoho vyřizování a papírování, a to obzvlášť v případě matek – osob samostatně výdělečně činných. A občas se můžete dopustit i nejrůznějších omylů. Jelikož jste vlastně na nemocenské, během mateřské nesmíte sama osobně vykonávat výdělečnou činnost. Například majitelka firmy za sebe musí určit zástupce, který práci udělá. Navíc také nemůžete předpokládat, že každá podnikatelka bude moct nastoupit na mateřskou a pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Tyto dávky se totiž vypočítávají z nemocenského pojištění, které je dobrovolné a mnoho OSVČ si ho vůbec neplatí. Dříve stačilo si devět měsíců platit nemocenské pojištění tisícovku a žena se mohla těšit na mateřskou přesahující dvacet tisíc. To se dnes už nevyplatí – od začátku r. 2011 se totiž musí k nemocenskému platit adekvátně vysoké sociální pojištění, a to jde v takovém případě do desítek tisíc korun měsíčně. Pokud víte, že během mateřské a rodičovské nehodláte pracovat, je asi lepší živnost pozastavit. Pak státu nemusíte platit nic. Pokud ale hodláte pokračovat ve svojí práci, raději podnikání nepřerušujte a smiřte se s tím, že nejméně pár stovek každý měsíc na odvodech budete muset oželet. Pokud dokážete, že vám během rodičovské oproti dřívějšku klesly příjmy alespoň o třetinu, budete platit zálohy menší než dřív. Na druhou stranu jste a budete paní svého pracovního času, a na tom přece obzvlášť u matek záleží nejvíc!