Stavební spoření stále vede v úročení spořících účtů

Úrokové sazby v poslední době šplhají vzhůru, což je špatná zpráva pro zájemce o úvěry, ale dobrá pro vkladatele. Lidé, kteří jsou zvyklí ukládat své volné peníze na termínované a spořící účty, vydělají o něco více. V reálu ale stále ztrácejí, protože jim inflace ukrojí více, než kolik činí jejich výnos. V podstatě jedinou výjimkou spořícího účtu, který dobře vydělává a hravě překročí míru inflace, je stavební spoření.

Spořitelny chtějí i čistě spořící klienty

Ačkoliv se v poslední době v souvislosti se stavebním spořením hovoří hlavně o úvěrech na bydlení, nic to nemění na tom, že stavební spořitelny potřebují i klienty, jež nechtějí čerpat žádnou půjčku. Tito klienti jsou pro systém stavebního spoření dokonce nezbytní. Díky nim totiž mají stavební spořitelny finanční zdroje, které mohou naopak půjčovat dalším klientům.

Klienti se tak u stavebních spořitelen mohou setkat s nabídkou jakože spořících účtů. Jedná se ale o klasické smlouvy o stavebním spoření. Například Modrá pyramida, která se letos již třetím rokem stala stavební spořitelnou roku v soutěži MasterCard Banka, nabízí hned tři taková konta. Jedná se o MOPY konto, MAXI konto a VIP konto. Tyto tři nabídky v sobě vždy skrývají standardní spořící smlouvu a navíc určitou doplňkovou výhodu určenou pro specifickou klientelu.

Stavební spoření jako spořící účet

Smlouvu o stavebním spoření je možné přirovnat ke spořícímu účtu s šestiletou výpovědní lhůtou. Čistý roční výnos v případě existence smlouvy po dobu šesti let může dosáhnout až sedmi procent (výnosy ze stavebního spoření jsou totiž osvobozeny od daně z příjmů). Kdyby někdo hledal spořící účet v bance, který by přinášel stejné zhodnocení, musel by nalézt takový, kde by roční úrok činil více než 8,2 procenta.

Zásadní omezení je ale to, že takový výnos je jen z omezeného vkladu a to kvůli státní podpoře. Státní podpora se totiž vypočítává nejvýše z částky dvacet tisíc korun ročně (konkrétně 15 procent z vkladů klienta a úroků). Optimální měsíční úložka se proto pohybuje okolo 1600 korun (v závislosti na výši připisovaných úroků). Pokud klient ukládá více, to co převyšuje (a z čeho se již nenárokuje státní podpora), je úročeno jen dvěma procenty.

Maximální roční státní podpora je 15 procent z 20 tisíc korun, což jsou tři tisíce korun. Oněch 15 procent se nepočítá jen z vkladů klienta, ale také z připisovaných úroků stavební spořitelnou (to jsou právě ony dvě procenta ročně z celkového zůstatku na kontě klienta včetně státních podpor). Proto stačí pro maximální státní podporu na konto ukládat méně než 20 tisíc korun ročně (respektive méně než 1667 korun měsíčně). Nutná minimální částka pro získání nejvyšší státní podpory logicky každým rokem klesá.

Celý článek naleznete na finančním serveru Aktualne.cz

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize-a-investice/clanek.phtml?id=512954