Banky čekají zpomalení střední Evropy

Finanční krize bude mít dopad také na země ve střední a východní Evropě. Takový je podle dnešního vydání deníku Handelsblatt názor šéfů největších zahraničních bank, které jsou v tomto regionu aktivní.

Podle listu manažeři počítají s poklesem hospodářského růstu až o dva procentní body na v průměru 5,5 procenta. Ke zhoršení situace na tamních trzích povedou vyšší náklady na refinancování úvěrů, snížení podílů amerických investorů a nižší ekonomický růst, který pramení ze snížení poptávky ze západní Evropy a USA. Tento vývoj se podle ekonomů odrazí především do bilancí bank, které jsou aktivní ve východní Evropě. "Všechny banky zastoupené na tomto trhu svou strategii nasměrovaly na vysoký růst. Když nyní trh začne trochu pokulhávat, může to mít dopad i na výnosy," cituje deník Dirka Schierecka, profesora na European Business School (EBS).

Samotné banky situaci sice vidí trochu optimističtěji a i nadále se drží svých konzervativních prognóz, na druhou stranu ale připouštějí, že jsou jejich výhledy letos o něco horší. "Silný růst zeslábne," řekl pro Handelsblatt Herbert Stepic, šéf rakouské banky Raiffeisen International. Ta má pobočky také v Česku, kde fúzuje s eBankou. Spolu s konkurenty Bank Austria Creditanstalt a Erste Bank pak patří vedoucí zahraniční společnosti v regionu střední a východní Evropy. Stepic ale v tomto vývoji vidí i pozitiva, počet udílených úvěrů proto klesne ze současné "přehřáté míry" na míru zdravou.

Opatrnější se stal také šéf Bank Austria Creditanstalt, Erich Hampel. Ten sice zastává tezi, že výhledy růstu jsou i navzdory hypoteční krizi pozitivní, její dopady jsou ale přesto citelné. Poukazuje tak například na vysoké "náklady rizika" a možný "nedostatek úvěrů".