Nezaměstnanost klesla v ČR na 5,2 procenta. Je nejnižší v Evropě.

Ačkoliv míra nezaměstnanosti stále klesá a v červnu roku 2016 se dostala již na 5,2 procenta, je stále ještě bez práce 380 000 obyvatel. To odpovídá velikosti města Ostrava. Ačkoliv tedy máme ještě stále poměrně velké množství nezaměstnaných, nedaří se je umístit na volná pracovní místa, kterých je rekordní počet více než 130 000.

Nezaměstnaní jsou už z velké části nezaměstnatelní

Z více než 130 000 volných pracovních míst je většina kvalifikovaných pracovních pozic. Zájem mají zaměstnavatelé o kvalifikované dělníky, řemeslníky, nástrojaře, zámečníky, svářeče, lékaře, zdravotní sestry, řidiče autobusů a kamiónů a další obdobné pozice. Naopak nezaměstnaní v rámci 5,2 procent jsou už spíše lidé dlouhodobě nezaměstnaní, lidé bez kvalifikace a zájmu o práci. Počet lidí, kteří ještě chtějí nastoupit do zaměstnání je tak výrazně nižší než uvedených 380 000. Velká část z této masy lidí navíc pracuje na černo, a tudíž nemají o legální zaměstnání zájem.

V České republice pracuje více jak 300 000 cizinců

Proti tomu zde stojí další skupina zaměstnaných lidí a to je 300 000 cizinců. Pokud bychom tyto pracovní místa byli schopni obsadit nezaměstnanými z ČR, byla by nezaměstnanost nulová. Reálně to ale možné není. Kvalifikovaný cizinec, s dlouholetou praxí například při řízení výroby, nemůže být nahrazen člověkem, který má základní vzdělání, po týdnu nepřijde do práce a jeho zaučení je komplikované či nemožné. 

Potenciál volných a dostupných pracovních sil se v České republice postupně vyčerpává. O čem svědčí i velký počet nabízených a neobsazených volných pracovních míst. Lze navíc dodat, že tato neobsazená místa jsou pouze částí skutečně volných pracovních míst. Ne každý zaměstnavatel totiž volné pracovní místo hlásí na úřadu práce.

Nedostatek pracovní síly musí vést k mechanizaci a robotizaci výroby a služeb

Nízký počet volných pracovních sil by však neměl být zásadní překážkou rozvoje ekonomiky. Slýcháme sice stížnosti podnikatelů, že nejsou k dispozici vhodní zaměstnanci, ale to je skutečnost, se kterou musí počítat a na kterou se musí připravit. Každá ekonomika má vyčerpatelný potenciál volných pracovních sil a je třeba s tím počítat. Podnikatelé se tak musí připravit na větší mechanizaci a rozvoj výrob a poskytování služeb, kde je mechanizace a robotizace maximálně využitelná. Tím bude dosaženo i zvýšení produktivity práce a také bude moci dojít k nárůstu mezd, což je základní podmínka toho, aby se Česká republika rychleji přibližovala úrovni bohatších zemí. Právě nedostatek pracovních sil je ideální příležitostí pro změnu ekonomiky v ČR. 

Je zřejmé, že nastává po dlouhých letech čas, kdy pohrdneme investicí do montovny či výroby kabelových svazků, kde i při největší snaze nemůže investor vyplácet dělníkům třicetitisícové platy, navíc ani na tuto práci nesežene lidi, ale budeme potřebovat výroby s vyšší přidanou hodnotou. Tlak na rozjezd těchto výrob a činností bude určen jak nedostatkem pracovních sil, tak i silným nárůstem platů.

Nestěžujme si tak na nedostatek kvalifikovaných a volných pracovních sil, ale využijme tuto příležitost k masivnější mechanizaci a robotizaci výroby i poskytování služeb. Tato elektronizace se projevila již i v bankách jako významné části služeb. Banky masově zavádějí nové elektronické služby, přesouvají klienty na internet, což vede nejen k zvýšení efektivity a naopak ke snížení nákladů, ale také k úspoře pracovní síly. Banky tak dlouhodobě přistupují ke snižování stavu svých zaměstnanců. Toto snižování přitom není vynucené snižováním příjmů bank nebo snižováním jejich zisků. Naopak se jedná o způsob jak zvýšit efektivitu a ziskovost bankovního sektoru.

Stejným způsobem by měli postupovat i ostatní sektory. Mají k tomu nyní velmi dobrou příležitost.