Jak se dostat z krize? Stačí vytisknout peníze

Ekonomika, která je závislá na tisku peněz a jejich masovou distribuci do ekonomiky určitě nemůže být považována za zdravou ekonomiku, myslí si pan Poplatek. Vytváří se tak fiktivní hodnoty a nejrůznější cenové bubliny. Každý tisk peněz také vede ke zdražování zboží a služeb, z důvodu nadbytku oběživa v ekonomice. Peníze by měli do ekonomiky pumpovat samotní lidé a firmy, nikoliv národní banky, nebo Evropská centrální banka, která dodává stamiliardy Eur do ekonomiky EU nákupem dluhopisů a akcií. 

Připomeňme si historii a kam vedlo neúměrné tisknutí peněz. První takovou krizi zaznamenalo tehdy ještě České království v područí Habsburské monarchie po Bílé Hoře, kdy organizátor projektu Valdštejn razil miliony stříbrných mincí u kterých postupně snižoval množství stříbra, až tyto mince ztratily drtivou většinu své hodnoty. Následně pak o tyto mince přestal být zájem, a zboží na trhu výrazně zdražilo. Nakonec vše musela vyřešit měnová reforma.

Dalším příkladem v nedávné minulosti je Německo po první světové válce. Masivní tisk peněz měl za cíl vypořádat se s miliardovými reparacemi, které muse Německo po prohrané válce platit. Na domácím trhu však tato politika vedla k masivní inflaci a zdražování. Zdražování bylo tak extrémní, že ráno dostal dělník týdenní výplatu a večer už za ni nekoupil ani chleba. Ceny základních životních potřeb se počítaly na miliony a následně i miliardy marek. O deset let později naopak říšská marka patřila mezi nejtvrdší a nejstabilnější měny. 

Aktuálně s hyperinflací bojuje Venezuela, která nekontrolovaně tiskne peníze a vrhá je v podobě pomoci a podpor nejchudším vrstvám na trh. To vede k extrémně rychlé inflaci, která činí až několik stovek procent měsíčně. Pro srovnání inflace v České republice se aktuálně pohybujem mezi 2 až 3 procenty za rok a to patří k nejvyšším v Evropě.

Nekontrolovaný a přemrštěný tisk peněz není řešením ekonomických problémů. Lze s ním překonat velmi krátkodobě největší propad výkonu ekonomiky, ale ze střednědobého hlediska si tato politika vybere svou daň v podobě dražšího zboží a služeb. Bohužel nic není zadarmo, a to ani peníze, dodává pan Poplatek.