Povolební speciál:
Jak vypadá reálná situace po volbách?

Tak si to můžeme vzít popořádku. Je tu dominantní hnutí ANO, bez nějž nejde sestavit jakákoliv vláda. Je to realita o které rozhodli voliči. Voliči také rozhodli o tom, že to nemá mít hnutí Ano tak jednoduché a musí se výrazně domlouvat s ostatními stranami na vládě a rozdělení vlivu a moci. V pořádku. Chtěli voliči aby byly předčasné volby? Chtějí voliči v době takto silného ekonomického růstu a růstu příjmů politickou a ekonomickou krizi a nejistotu. To určitě nechtějí ani voliči levice, ani pravice a ani voliči středových stran.

Jaká je však reakce těchto stran? ODS s Andrejem Babišem do koalice nepůjde a vůbec s ním jednat nebude. Osobní reakce a upřednostnění vlastních ideologických zásad a osobních averzí. Už před volbami jsme přitom na přehnanou ideologičnost a strnulost ODS upozorňovali a bohužel se toto projevuje i po volbách. ODS to tedy nechá na jiných.

Zdroj: ČSÚ

Modrá: procentní zisk, červená: počet mandátů

Kdo je další v pořadí? Piráti. Nová protestní strana, jejíž voliči jsou dominantně mladí lidé, kteří zatím necítili, že by některá z tradičních stran hájila jejich zájmy. V pořádku. Program liberální, zaměření na internet, ochranu soukromí, svobodu. Piráti odmítají zatím v podstatě vše. Vyznačují se negací vůči všemu a všem. Do vlády s Andrejem Babišem by nešli, protože je trestně stíhaný. To přesto, že ANO je jediná možnost a cesta jak prosadit programové priority Pirátů, zejména v oblasti práva, elektronizace, investic, protože jiná alternativa reálně neexistuje. Pro Piráty je ale skutečně pohodlnější opozice a kritika. Pro mladého voliče je to více sexy a na protestu se dá stále vydělat i v poslanecké sněmovně.

SPD Tomia Okamury se spolupráci nebrání, opět jí vadí být ve vládě se stíhaným politikem. Tzv. Extrémní strana nakonec projevuje více snahy a pragmatičnosti za účelem prosazení svého programu, než jiné demokratické strany. SPD tak připouští, že je ochotna se domluvit s tím, kdo jí pomůže prosazovat její programové priority – referendum, přímá volba starostů, odvolatelnost politiků apod.

Komunisté jsou otřesení a neví stejně jako ČSSD co dál. Nejraději by šli do opozice, ale neuvědomují si, že opozice v konkurenci pirátů, SPD a dalších výraznějších stran pro ně může znamenat skutečně pověstný hřebíček do rakve. To platí o to více právě pro ČSSD. Obě strany by se až tak nebránily účasti ve vládě, ale vzhledem k volebnímu debaklu se přirozeně obrací spíše do opozice, protože nejsou ani schopné akčně jednat o jakékoliv účasti na vládě. Opět zde zaznívá výhrada, že se stíhaným Andrejem Babišem nebudou spolupracovat.

Pak už následuje KDU – ČSL. Tato strana se spolupráci nebrání a jejím údělem bylo téměř vždy být ve vládě. I nyní má tato strana šanci se do vlády dostat. I pro ně je nepřijatelné mít ve vládě trestně stíhaného premiéra, ale nezaznívá to tak silně jako od jiných stran.

Pak už následují Starostové, kteří se vysloveně vymezují vůči hnutí ANO a TOP 09, kde u z osobních důvodů a animozit není možná spolupráce už tak velmi oslabené TOP 09 s hnutím ANO.