Číslo týdne 39
Prodlouží se moratorium na odklad splátek? Poplatkovi se vrací ke splácení
Kamil Rataj z Banky CREDITAS: Chceme modernizovat, připravujeme nové internetové i mobilní bankovnictví
Děti a účty: průměrné kapesné na účet je 700 Kč. Nejčastější útrata je za jídlo, aplikace a dopravu.
Téměř šestiprocentní inflace požírající české úspory nutí banky zvyšovat sazby na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Snaží se tak vyjít vstříc klientům, ale ani tak to nestačí. Například Bawag Bank hned na začátku letošního roku zvedla nejvyšší možnou sazbu na 3,33 procenta.
Také uložení prostředků na ING konto přinese tři procenta, a to na všechny vklady. Stejného výnosu dosahují nejvyšší pásma u Raiffeisenbank, což je oproti dosavadní sazbě 1,6 procenta výrazné
navýšení. Další finanční domy od září loňského roku upravovaly sazebníky hned několikrát.
Úročení termínovaných vkladů minulý týden zvedla například GE Money bank. Nejvyšší pásmo se vyšplhá až na 3,7 procenta. Platí to však pro nejméně tříletý vklad ve výši milion korun. U nejnižší
částky 100 tisíc korun s termínem jeden týden je úrok 1,35 procenta. Při trvání vkladu 12 měsíců je to 2,9 procenta.
Na současnou úroveň inflace zhodnocení spořicích produktů však zdaleka nestačí. Zvláště když klient odečte 15procentní zdanění tohoto výnosu a bankovní poplatky. Nevýhodou termínovaných vkladů je
navíc omezená dostupnost peněz.
O spořicí produkty je přesto velký zájem, tvrdí banky. "Jen za první měsíc jsme otevřeli téměř tisíc spořicích účtů, na kterých je nyní uloženo více než 200 milionů korun," říká Markus Hermann,
předseda představenstva Bawag Bank.
Největší chybou je nechávat peníze dlouhodobě ležet ladem na běžném účtu. Ten proti inflaci nepomůže, neboť jeho výnosy jsou v řádu setin procenta.
Navíc je spolehlivě zlikvidují poplatky za vedení účtu.
Dobrou zprávou pro ty, kdo peníze na spořicích produktech s pevným výnosem nechávají, je, že růst cenové hladiny nepotrvá věčně. "Inflace kolem pěti procent bude podle našich odhadů v České
republice pouze přechodným jevem roku 2008," říká Viktor Kotlán, analytik z České spořitelny. Příští rok by prý měla klesnout pod čtyři procenta a v roce 2010 spadnout až ke třem procentům. K jeho
názoru se přidává i Daniel Kozel z PPF Asset Management "Současná vysoká inflace je bouří ve sklenici vody. Vyšší cenový růst v letošním roce by neměl ovlivňovat rozhodování o struktuře našich
úspor," dodává.
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,1530 | |
1 USD | 23,4390 | |
1 PLN | 5,8215 | |
1 GBP | 29,3325 | |
1 CHF | 25,6725 | |
100 HUF | 6,4000 | |
1 RON | 5,0539 |
Zprávy z devizového trhu
- Americká ekonomika zpomaluje, středem pozornosti zůstává inflace
26. 04. 2024 - Indikátor důvěry v domácí ekonomiku roste
25. 04. 2024 - Dolar včera neustál výsledky PMI z Evropy
24. 04. 2024 - Co dnes řekne ČNB v San Piego city?
23. 04. 2024 - Bitcoinové třesky plesky
22. 04. 2024 - Exploze v Iránu zahýbala i korunou
19. 04. 2024 - Středa! Inflace třeba?
18. 04. 2024