Snad budou nové banky více, než jen marketingovým tahem, přeje si Eva Poláchová z OVB

V poslední době čteme stále o nových bankách na českém trhu – FIO Banka, Zuno Bank, Air Bank a Equa Bank, ale také například Axa Banka a mnohé další. Je vůbec český trh dostatečně velký pro takový počet bankovních společností?

Obecně vzato český trh je sice již bankami dostatečně saturován, na druhou stranu zde zcela nefunguje klasicky tržní prostředí – tedy tlak na ceny za poskytované služby a podobně. Z tohoto hlediska lze tedy říci, že prostor pro nové banky zde ještě je. Ty už ale nebudou získávat nové klienty, nyní již půjde o tvrdý konkurenční boj a o klasické přetahování klientů.

Je tedy ale vůbec pro trh jako takový dobře, že tito nováčci vznikají, navíc v takovém množství? Vždyť léta byl bankovní trh v České republice poměrně konzervativní.

Naopak, je to velmi dobře. Jak jste říkal, dosud byl bankovní trh v České republice poměrně konzervativní, což bankám umožňovalo držet si vysoké ceny za poskytované služby, výrazně vyšší, než jsou na západ od našich hranic. Jakési uvolnění této konzervativnosti, nebude-li na úkor kvality a stability je proto jen dobré pro samotné spotřebitele. Nesmí se ale jednat o pouhé marketingové tahy.

Marketingové tahy? Máte tedy pocit, že to vlastně ani nejsou tak nové banky, jako nové formy marketingu?

Takto bych to určitě neřekla, to pravda jistě není. Nové banky to, alespoň z většiny, jsou. Já se spíše obávám toho, aby jejich „moderní“ přístup nebyl dán jen líbivým vzhledem a populistickou „interaktivní“ politikou, za kterou ale bude stejná cenová politika, jako u „starých hráčů na trhu“. Doufám, že kromě pěkných barev, moderních log, výjimečných poboček a spousty „chytrých aplikací v internet bankingu“ přinesou nové banky skutečnou změnu na trh. Zatím mám ale obavy, když vývoj sleduji.

Obavy? Ale proč?

Je to více spojených věcí dohromady. Ale v zásadě jde o to, že pokud již skutečně přijde banka, která chce poměry na českém bankovním trhu změnit, musí nejen přijít se zcela novou cenovou nabídkou a jinak strukturovanou nabídkou služeb, ale musí také získat jistý počet klientů, aby měla na trhu nějakou sílu a mohla tak vytvářet konkurenční tlak. Je v tom až moc faktorů, které ne vždy mohou banky ovlivnit, obzvláště v nelehkém ekonomickém období, které právě v těchto letech česká (a i světová) společnosti prožívá.

Jak by se ekonomická nestabilita mohla nových bank dotknout?

V České republice ještě výrazněji, než třeba na západě. My jsme v případě peněz, ale také například bank, opravdu velmi konzervativní. Na změny přivykáme velmi pomalu, stále se bojíme o ztrátu našich úspor. No, a pokud se to ve světě i doma ekonomicky takto „mele“, pak lidé přirozeně tíhnout ke „starému a osvědčenému“, a naopak utíkají byť jen před slovem změna. Nemají v ní důvěru. Mnohdy za novou značkou nevidí stabilní velkou nadnárodní společnost, u které jsou peníze v relativním bezpečí. V České republice může být jedna výjimka, ale to se teprve uvidí.

Asi narážíte na Kellnerovu AirBank…

Nerad bych se pouštěla do hodnocení konkrétních bank, to by asi nebyla správná cesta, ale v tomto případě mohu udělat malou výjimku. Skutečně na start AirBank jsem poměrně zvědavý, protože Češi jaksi podvědomě tíhnout ke Kellnerovi a jeho PPFce. Díky obrovskému majetku, kterým tato společnost disponuje, mají pocit důvěry a větší kredibility jejich produktů. Uvidíme tedy, zda to bude případ i AirBank a zda tato banka získá své klienty. I z hlediska sociologického to bude velmi zajímavý případ.

Co příliv nových bank znamená pro oblast finančního poradenství?

Vezmu-li to opět z obecného hlediska, pak zvýšení počtu bank znamená zvýšení nabídky produktů a služeb pro naše klienty, větší možnost vybírat si ze specifických produktů a tedy „šít finanční plán“ více na míru konkrétnímu zákazníkovi. Na nás to ale klade také větší nároky – musíme v rámci analýz přidávat stále více faktorů a vstupních dat. Finanční poradenství je dnes velmi sofistikované a opět se potvrzuje pozitivní význam našeho analytického centra pro naše zákazníky. Obecně ale nové banky vítáme. Uvidíme ještě, jak se projeví v cenové nabídce, to bude ale zřejmé až za několik měsíců, možná let. Snad se jim ale podaří vyvolat správný tlak na ty „kamenné banky“, které zde působí již mnoho let.

Projevují se takové změny už v současné době? Cítíte vůli velkých bankovních hráčů na českém trhu přizpůsobovat se měnící se době?

Ta vůle zde je již delší dobu, ale pořád jsme velmi jiní oproti službám (a především cenám), které banky a bankovní domy nabízejí například v Německu, Francii nebo Velké Británii. To je, myslím, zásadní. Co se týká nabídky produktů a služeb, tam, myslím, můžeme konkurovat již nyní. A samozřejmě že noví hráči na trhu tento tlak přirozeně zvýší. Snad tak bude nakonec skutečným vítězem této „konkurenční bitvy“ klient, tedy běžný spotřebitel.

Bavíme-li se o běžném spotřebiteli, jaké jsou dnes jeho požadavky a potřeby?

Český spotřebitel je výrazně skromnější, než jak mají zkušenosti naši kolegové z OVB ze zbytku Evropy, kdy působíme. Přesto i oni začínají stále důrazněji vyžadovat některé standardy, které banky v České republice dosud nepovažovaly za tak zásadní. Z hlediska nikoli klienta, ale nás, odborníků, vidíme, že cestou k úspěchu je nejen cenově přijatelný servis a produkty, ale také jednoduché spravování vlastních peněz, vysoká míra interaktivity mezi bankou a klientem. Věřím, že tlak na banky poroste spolu s tím, jak se bude zvyšovat finanční gramotnost českých spotřebitelů.