Stavební spořitelny půjčují čím dál víc

Zájem o nové smlouvy meziročně poklesl 

Stavební spořitelny uzavřely během února 33 071 nových smluv o stavebním spoření, což je o téměř 19 000 méně, než loni touto dobou (51 973 smluv). Únorový výsledek je zčásti ovlivněn vysokou srovnávací základnou roku 2016, kdy vlivem zjednodušení výpovědí u smluv nezletilých (zrušení povinnosti souhlasu opatrovnického soudu) začaly počty uzavíraných smluv již v únoru rychle růst. 

„Růst v oblasti nových spořících smluv však není v tuto chvíli pro stavení spořitelny prioritou. Spořitelny mají prostředků na půjčování víc než dost, čemuž bohužel odpovídá i minimum akčních nabídek na podporu prodeje nových smluv,“ říká Libor Ostatek, ředitel společnosti GOLEM FINANCE, která se specializuje na poradenství při financování bydlení.

Na úvěrech spořitelny zatím rozpůjčovaly o 1,5 miliardy více než loni 

Zájmem stavebních spořitelen je nyní půjčování. A to se jim daří. V lednu vzrostl objem sjednaných úvěrů o 41 % a meziroční růst se jim podařilo zopakovat i v únoru, kdy poskytly 5 458 úvěrů v celkové hodnotě 3,993 miliardy korun. V součtu od začátku roku je suma sjednaných úvěrů o 1,5 miliardu vyšší než loni.    

Hlavní příčinou meziročního zvýšení objemů je růst průměrné půjčené částky. Zatímco v uplynulých letech se průměrná výše úvěru pohybovala v rozmezí od 500 – 700 tisíc korun. Letos v obou měsících se tento ukazatel drží nad horní hranicí tohoto intervalu. Z pohledu jednotlivých stavebních spořitelen největší růst evidujeme u Modré pyramidy, Buřinky a Raiffeisen stavební spořitelny.  

Konkurenční výhoda stavebních spořitelen – nezajištěné úvěry 

V období nízkých úrokových sazeb hypotečních úvěrů mohou jen těžko bankám konkurovat v segmentu úvěrů zajištěných nemovitostí. Spořitelny se proto zaměřují na oblast tzv. nezajištěných úvěrů, kde se jim postupně daří zvyšovat maximální  dosažitelnou výši úvěru, což se promítá také v obchodních výsledcích. Díky absenci zajištění je úvěr ze stavebního spoření možné využít při pořízení družstevního bydlení nebo v kombinaci s hypotékou na spolufinancování části pořizovací ceny. Vzhledem k novým limitům maximální výše hypoték, které začnou platit od dubna, se domníváme, že tento princip bude využíván stále častěji. 

„Pokud klient nemá žádné vlastní úspory, neměl by si vlastní bydlení pořizovat. Zde chápu doporučení ČNB a zvýšení požadavku na vlastní zdroje. Ale co když si chce klient své peníze pošetřit na dovybavení domácnosti nebo si je chce ponechat jako rezervu pro případ výpadku příjmů. V takovém případě se k dofinancování není třeba stavět negativně. Vždy je však potřeba zodpovědně prověřit výši a stabilitu příjmů klienta,“ říká Libor Ostatek.