Cestou k dohánění vyspělých zemí je růst mezd. ČR v této disciplíně stále zaostává

Aktuálně se k cenovým rozdílům vyjádřili i tuzemští ekonomové. Ti vysvětlují takto velký rozdíl mezd v České republice a vyspělými zeměmi tím, že je Česká republika orientována na průmysl, který produkuje především součástky a díly k finálním výrobkům, které se ale kompletují či dokončují právě u našich vyspělejších sousedů, tedy v zemích jako je Německo, nebo Rakousko. Právě produkcí součástek vykazujeme u našich výrobků a produktů nižší ceny, které znamenají také nízkou produktivitu práce v České republice. To pak neumožňuje zaměstnavatelům, aby mohli poskytnout svým zaměstnancům stejné či obdobné mzdy jako je například v sousedním Německu.

Jedná se o zajímavé vysvětlení, které ale můžeme z velké části zpochybnit. Určitě existuje velká část podniků, které se orientují na výrobu součástí hotových výrobků, například kabely, trubky, šrouby a další a další součástky hotových výrobků. Na druhou stranu je zde mnohem větší část podniků, které skutečně vyrábí hotové výrobky, které se rovnou umisťují na trhu. Trend podniků kompletujících hotové výrobky můžeme pozorovat i u zahraničních investorů. Projděme si seznam ohlášených investic a náplň výroby. Ve velké většině z nich se jedná o produkci hotových výrobků. Jako příklad můžeme uvést továrnu Nexen u Žatce Korejského investora, který bude vyrábět nikoliv disky ke kolům, nebo gumu pro výrobu pneumatik, ale kompletní a komplexní výrobu pneumatik pro osobní a nákladní vozidla. Dalším příkladem továrna Lego u Kladna, která vyrábí kompletní sady této oblíbené hračky, automobilky, které v České republice působí. Mimochodem, dodavatelé automobilek nelze považovat za výrobce pouhých levných součástek. Naopak výrobky z České republiky v tomto segmentu patří k těm nejkvalitnějším a prodávají se za obdobné ceny jako výrobky z Německa a dalších zemí. Máme zde širokou paletu hotových výrobků, které jsou na vývoz. Ať už se jedná o strojírenské výrobky, autobusy, vlaky, vagóny, tramvaje, automobily, nákladní automobily, traktory, sklářské a porcelánové výrobky, ocel a další odvětví našeho průmyslu.

Pokud by platilo to, co říkají ekonomové v aktuálních článcích, proč by podniky s hotovými a kompletními výrobky neplatili více, než podniky s výrobou polotovarů? Proč by se neplatilo více ve službách a dalších odvětvích, které nejsou přímo závislé na průmyslu?

Celá otázka nízkých mezd je otázka uzavřeného kruhu. Pokud je zde historicky nízká úroveň mezd a s takto nízkými mzdami investoři počítají ve svých plánech, pak jsou tyto hladiny mezd považovány za něco standardního a normálního. Od nízkých mezd, případně dalších nižších nákladů se odvíjejí i nižší ceny výsledných produktů. Navíc podíl mezd je na celkových tržbách firem velmi nízký. Velmi často dosahuje pouze 10 až 15 procent. Dá se říci, že ten nejvýznamnější výrobní stup, tedy lidská síla, inteligence a tvořivost, která v podstatě je základním prvkem výroby a její kvality je ohodnocena pouze takto nízkým podílem.

Následně se tato cena práce považuje za standard a od něj se odvíjejí i přírůstky mzdy, které kopírují růst ekonomiky či tržeb, ale protože vychází z menšího základu, tak vůbec neodpovídají růstům mezd v zahraničí. A vůbec za to nemůže výroba součástek či orientace na polotovary, protože ty vůbec netvoří dominantní část České ekonomiky ani průmyslu.