Komise kritizuje netransparentnost bankovních poplatků

V 66 % analyzovaných bankovních ústavů byly zjištěny tak nejasné bankovní poplatky, že odborníci sestavující zprávu byli nuceni příslušnou banku požádat o doplňkové údaje, aby se dobrali skutečné výše poplatků za bankovní účet. Rakousko, Francie, Itálie a Španělsko vykazují nízkou transparentnost a jsou mezi zeměmi s nejvyššími poplatky za bankovní účty. Trh EU je fragmentovaný, což zbavuje spotřebitele výhod, jež poskytuje jednotný trh EU. Pouze 9 % spotřebitelů z EU změnilo v období 2007–2008 poskytovatele běžných účtů. Evropská komisařka pro ochranu spotřebitele Meglena Kuneva uvedla: „Maloobchodní banky jsou ke spotřebitelům lhostejné. Je naprosto zřejmé, že problémy počínaje komplexními cenami a konče skrytými poplatky a nejasnými a neúplnými informacemi porušují základní práva spotřebitelů. Banky musí změnit svou zavedenou praxi, pokud jde o přístup ke klientům. Orgány členských států pak musí plnit povinnost prosazovat právní předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele.“ Charlie McCreevy, komisař pro vnitřní trh, řekl: „Provedené monitorování spotřebitelského trhu ukazuje obtíže, jimž jsou vystaveni spotřebitelé, pokud jde o maloobchodní finanční produkty a služby. Komise je pevně odhodlána s těmito problémy bojovat. To znamená prostřednictvím poskytování srozumitelných a porovnatelných informací prosadit transparentnost a stanovit základní pravidla podnikání. Tato práce je o to důležitější, že evropští občané nadále pociťují důsledky hospodářské krize.“

Zpráva

V rámci následných opatření k hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích za rok 2008 dnes Komise zveřejnila pracovní dokument útvarů ohledně následných opatření k hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích týkajících se maloobchodních finančních služeb, spolu s nezávislou studií o bankovních poplatcích, jež analyzuje ceny účtů ve 224 bankách pokrývajících v průměru 81 % trhu EU.

Výsledky

1. Netransparentní bankovní poplatky

         - Struktury poplatků za běžné účty jsou často netransparentní. Téměř třetina dotázaných spotřebitelů nebyla schopna porovnat nabídky běžných účtů.          - Informace on-line týkající se poplatků jsou neúplné. Ve dvou případech ze tří (66 %) byli odborníci sestavující  zprávu o bankovních poplatcích nuceni znovu kontaktovat příslušnou banku, aby si ujasnili informace o výši poplatků. Dokonce i tehdy mnohokrát došlo k tomu, že banky poskytly pouze ústní informaci o poplatcích, ale odmítly zaslat seznam poplatků. Přibližně 10 % bank poskytuje na svých internetových stránkách málo informací nebo žádné a 33 % poskytuje neúplné informace o poplatcích.           - V některých zemích EU platí spotřebitelé podstatně vyšší poplatky za běžné účty než v jiných zemích. Poplatky za průměrně používané účty se pohybují od nejvyšších, 253 EUR, v Itálii po nejnižší, 27 EUR, v Bulharsku. Pro „intenzivní“ uživatele je rozdíl ještě zřejmější: nejvyšší poplatky, v Itálii, činí 831 EUR, a nejnižší, v Bulharsku, 28 EUR. Rakousko, Francie, Itálie a Španělsko vykazují nízkou transparentnost a jsou mezi zeměmi s nejvyššími poplatky za bankovní služby. Bulharsko, Nizozemsko, Belgie a Portugalsko jsou mezi zeměmi s nejnižšími poplatky za běžnými účty. - Spotřebitelé v zemích s netransparentními strukturami poplatků pravděpodobně za bankovní účty platí více.

2. Informace a poradenství

          - Informace poskytované před uzavřením smlouvy spotřebitelé často považují za obtížně srozumitelné; „nesrozumitelné“ a „nedostatečné“ informace jsou největší překážkou přeshraničního nákupu finančních služeb.            - 79 % občanů EU požaduje jasné a porovnatelné standardizované informace, jak jsou například navrženy v nové směrnici o spotřebitelském úvěru.           - Je stále více důkazů o tom, že spotřebitelům se často nedostane vhodných rad o finančních službách. Například údaje z Německa ukazují, že spotřebitelé vypovídají 50–80 % dlouhodobých investic předčasně, neboť neměli k dispozici odpovídající poradenství, což vede k odhadované ztrátě 20–30 miliard EUR za rok.           - Osoby, které prodávají bankovní produkty, nemají o těchto produktech vždy dostatečné znalosti, aby  mohli spotřebitelům účinně poradit. Zaměstnanci bank se mohou často dostat do nevyhnutelného střetu zájmů.

3. Přechod k jiné bance

Pokud jde o běžné bankovní účty, míra přechodu k jiné bance zůstává ve srovnání s například 25% mírou pro pojištění vozidel nízká, 9 % za rok 2007 a 2008.  

Další kroky

Uvedené údaje budou sloužit probíhající práci v oblasti maloobchodních finančních služeb, kterou Komise oznámila ve sdělení s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ v březnu 2009. Směrnice EU o nekalých obchodních praktikách již zakazuje klamání spotřebitele a narušování výběru, například tím, že je opomenuta informace spojená s bankovním účtem nebo že je poskytnuta tak málo srozumitelná informace, že průměrný spotřebitel nevyvodí výši poplatku. Členské státy jsou povinny prosazovat uvedené právní předpisy v oblasti finančních služeb.