ČSOB ztratila klientům peníze, pokutu platit nemusí (Aktuálně.cz)

Brno - Finanční arbitr neuspěl ve sporu s Československou obchodní bankou, kterou pokutoval za to, že se klientům banky z účtů ztratily peníze.

Nejvyšší správní soud totiž s definitivní platností potvrdil, že finanční arbitr, u kterého si lidé mohou stěžovat na chování a postup bank, může bankovní domy pokutovat pouze za porušení povinností uložených jim zákonem o platebním styku. Tedy jenom zákonem, který upravuje pravidla pro převádění peněz nebo vydávání a účtování transakcí platebních karet.

Neuspěla tak argumentace finančního arbitra Otakara Schlossbergra, podle kterého omezení možnosti pokutovat pouze menší část případů, na které si lidé stěžují, bude na úkor ochrany spotřebitelů. "A nebude přispívat k dodržování předpisů institucemi," uvedl arbitr ve svém stížnosti. Soud je ale přesvědčen, že omezení možnosti pokutovat na škodu není. ČSOB tak nemusí platit pokutu ve výši dvakrát deset tisíc, kterou dostala za to, že nedokázala zabránit ztrátě peněz z účtu svých klientů.

Vraťte peníze

V prvním případě arbitr rozhodl, že banka musí vrátit svému klientovi 70 tisíc korun s úrokem, které byly z účtu vybrány na základě hromadných příkazů se zfalšovanými podpisy. A kromě toho, že banka musela peníze vrátit, arbitr rozhodl o desetitisícové pokutě. Ve druhém případě se z účtů klientovi banky ztratilo přes 26 tisíc korun. A to tak, že banka umožnila svým špatně nastaveným kontrolním systémem vybrat peníze neoprávněnému držiteli platební karty. ČSOB není první bankou, která uspěla ve sporu o pokutu s finančním arbitrem. Soudy už vyhověly také Komerční bance i České spořitelně.

Pokut je méně

Podle Nejvyššího správního soudu se lidé nemusí obávat menší ochrany. "Základní smysl a účel zákona o finančním arbitrovi, tedy poskytnout klientům efektivní prostředek k prosazení jejich práv týkajících se některých transakcí prováděných bankami, bude beze zbytku naplněn," uvedl Nejvyšší správní soud. Finanční arbitr v loňském roce udělil pokuty v nejmenším objemu za poslední tři roky, tedy za necelých 237 tisíc korun.
V roce 2005 to přitom bylo přes 943 tisíc a ještě o rok dříve 570 tisíc korun. Snížil se především objem sankcí udělených institucím za porušení informační povinnosti