Politika ČNB? Jízda brzda a plyn. Napřed křísí inflaci, aby ji pak nákladně hasila

Je 7. listopadu, roku 2013 a Čeká národní banka se pouští do největší operace za dobu své existence. Spouští tzv. intervence na oslabování koruny. Koruna se tak má držet v pásmu kolem 27 korun za euro. Čím více, tím lépe. Cílem centrálních bankéřů je zvýšit inflaci a povzbudit ekonomiku.

Napřed inflaci vytváříme a korunu extrémně uměle znehodnocujeme

Bankéři se totiž extrémně obávají deflace, která by vedla dle jejich názoru k omezení poptávky, protože by lidé očekávali další snižování cen a odkládali by útraty. Navíc se ekonomika vyrovnává s přísnými škrty Nečasovy vlády ve státním rozpočtu, které znamenaly drastické snížení výdajů státu a dostaly ekonomiku do propadu. Jen v roce 2013 poklesla tuzemská ekonomika o 1,3 procenta. Navíc v době, kdy hrubý domácí produkt okolních zemí rostl. 

Česká národní banka tedy začala hrnout na trh desítky miliard korun, které směňovala za eura a uměle tak tvořila poptávku po eurech a naopak vytvořila přebytek na trhu s korunou. Hodnota koruny se tak logicky snižovala. K tomu bankéři přistoupili v úplném opaku s dnešním stavem ke snížení základní úrokové sazby na technickou nulu, kdy úroky v této době činili dnes neuvěřitelných 0,05 procenta. 

Cílem České národní banky bylo zvýšení inflace do stanoveného pásma 2 procenta. Za tímto cílem pumpovala ČNB do ekonomiky a na trh obrovské množství korun. 

Potom zase inflaci hasíme a korunu uměle zpevňujeme

Necelých devět let poté je vše jinak. ČNB naopak musí inflaci krotit a snižovat. Inflace překračuje 6 procent ročně a z velké části je dovezená. Banka stahuje peníze z oběhu, zvyšuje rekordně úrokové sazby a snaží se naopak o zpevnění hodnoty koruny, která již zpevnila na 24,50 za euro. To pomáhá tlumit inflaci, na druhou stranu to znevýhodňuje exportní firmy, které za euro dostanou výrazně méně korun. 

Napřed dupe ČNB na plyn, aby pak o to více dupala na brzdu

Zatímco před více než osmi lety ČNB extrémně šlápla na plyn, aby odstartovala inflaci a ekonomiku, dnes naopak dupe na brzdu, aby zastavila nárůst inflace a nutně utlumila i ekonomiku a domácí poptávku.

Vezměme si paralelu z provozu automobilu. Pokud auto řídíte stylem plyn, brzda, nejen že auto více opotřebováváte, ale je to také mnohem dražší na provoz. Pokud naopak jezdíte plynule, snižujete náklady a pro auto je tento způsob jízdy výrazně příjemnější a komfortnější. Jízda plynulým a uváženým stylem je také bezpečnější. Je ale třeba více předvídat a hledět trošku dopředu.

Právě to se nyní děje ČNB i celé ekonomice. Extrémní zásahy prodražují tyto zásahy a ekonomika tím trpí. Navíc jsou tyto zásahy pro firmy i občany nyní extrémně drahé. A bude hůř.

Ekonomika půjde rapidně dolů

Odhady letošního růstu jsou tak v kulisách všech rizik značně nadsazené a rozhodně ekonomika neporoste tempem 3 až 4 procenta jaak předpokládá ministerstvo financí. Všechny zásahy vlády i ČNB totiž budou působit proti růstu ekonomiky, kde odhadujeme růst na minimálně jedno procento a možná bude i hůře.

Bylo by možná dobré, kdyby ČNB upustila od extrémních zákroků a šla spíše více konsensuální cestou. Kdyby tenkrát ČNB méně povzbuzovala inflaci a upustila od umělého znehodnocování koruny, mohla být dnes situace vyváženější a výhodnější. Inflace by se zvedala z jiných hodnot, působily by stále tlaky na zhodnocování koruny z minulosti a ČNB nemusela nyní takto dramaticky zasahovat úplně opačným způsobem než tomu bylo před léty.