Spořitelna vydělala přes šest miliard (HN)

Pololetní hospodaření největší tuzemské banky pro drobné klienty ukazuje, že krize sice českým peněžním domům přináší určité zhoršení. Ale zatím je nijak vážně neohrožuje. Výdělek České spořitelny v meziročním srovnání klesl jen mírně, o 4,4 procenta, a dosáhl 6,31 miliardy korun. Jde opět o nejlepší výsledek z celé skupiny Erste Bank, včetně Rakouska. Rakouské skupině, působící v osmi zemích, se v pololetí čistý zisk propadl celkově skoro o čtvrtinu na 492,1 milionu eur (zhruba 12,58 miliardy korun). Podle údajů Erste Group se spořitelna na celkovém zisku skupiny podílela 36 procenty. "Pozice českých bank je silná a finanční krizi dokážou v pohodě překonat," komentoval výsledek spořitelny Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. Spořitelna včera odstartovala výsledkovou sezonu tuzemských peněžních domů. Komerční banka zveřejní hospodaření příští středu a ČSOB příští čtvrtek. Šéf spořitelny Gernot Mittendorfer si přitom pochvaluje hlavně obchodní výsledek své banky. Provozní zisk spořitelny se totiž zvýšil meziročně o 21,4 procenta na 13,39 miliardy korun. "Je to doklad, že jsme se dokázali připravit na změnu ekonomického prostředí. Přestože poptávka firem a českých domácností po úvěrech kvůli krizi ochlazuje, naše úvěrové portfolio stále roste. Jsme připraveni dále půjčovat", uvedl Mittendorfer. Zároveň upozornil, že spořitelně se dále dařilo snižovat poměr nákladů k výnosům. Celkové provozní náklady banka udržela na úrovni loňského prvního pololetí. Silnou pozici spořitelny v provozním zisku s ohledem na současné zhoršení ekonomiky oceňují i analytici. "Je vidět, že přes snížení zájmu o úvěry, spořitelně stále rostou úrokové výnosy. Ve druhém čtvrtletí jí k tomu nahrály i příznivé podmínky na trhu, kdy došlo k nárůstu cen cenných papírů," upozornil Milan Lávička, analytik společnosti Atlantik FT. Mimořádný růst výnosů z obchodních operací o zhruba 83 procent se podle propočtu Hatlapatky promítl do čistého zisku spořitelny asi 800 miliony korun. Podle něj jde o proměnlivou kategorii příjmu, se kterou ale banka do budoucna nemůže počítat. Naopak jisté je, že s očekávaným zhoršováním tuzemské ekonomiky musí spořitelna kalkulovat s většími náklady na špatné úvěry. Zhoršování úvěrového portfolia se do pololetního výsledku už výrazně promítlo. Spořitelna musela zvýšit objem rezerv na možný odpis problémových úvěrů meziročně dva a půl krát na 3,8 miliardy korun. "Potenciál spořitelny k dalším nákladovým úsporám již není velký. Při předpokládaném zhoršování kvality úvěrů a oslabování růstu výnosů, je třeba počítat se zhoršováním jejího výdělku v příštích čtvrtletích," uvedl Hatlapatka. Podle něj ale pokles čistého zisku spořitelny bude spíše v jednotkách než mnoha desítkách procent.