X. díl - Islámské bankovnictví – kde působí islámské banky?

Dnes již zdaleka neplatí, že islámské banky najdeme jen v islámských zemích. I islámských zemí se dotkla globalizace. Navíc islámský svět je pro tyto banky již malý a potřeba investic do stále náročnějších projektů přinutila islámské banky působit přímo v zahraničí.

Dalším důvodem je velký přebytek kapitálu zejména u bank působících v bohatých ropných emirátech, které svůj rozvoj postavily na investicích do vyspělých ekonomik a jejich technologií, a které investice a působení v zahraničí potřebují pro svůj další růst.

Islámské banky tak můžeme najít nejen na Arabském poloostrově, či v severní Africe, ale také v USA, Německu, Velké Británii či Francii. Působení islámských bank v těchto zemích je také ovlivněné kolonizací arabských zemí ze strany těchto velmocí v minulosti. Severoafrické země tak mají tradičně blízko ekonomicky i kulturně k Francii. K Velké Británii zase mají vztah její bývalé kolonie v Egyptě a dalších islámských zemí středního a blízké východu.

Množství islámských bank v Evropě také odpovídá velkému množství islámských emigrantů, kteří se do Evropy v minulosti přestěhovali. Těch je dle odhadů více než 50 milionů. Platí přitom, že konkurenci čistě islámských bank se snaží čelit i konveční banky. Tyto banky tak zřizují oddělení speciálně pro muslimskou klientelu a to se službami s islámskými prvky a principy. Příkladem takovýchto bank je například německá Commerzbank či švýcarská USB či Credit Suisse.

Islámské finanční instituce nyní působí ve více než 70 zemích světa a suma prostředků a kapitálu spravovaných islámskými bankami každý rok strmě stoupá. Podle posledních odhadů z počátku roku 2014 vzrostly prostředky spravované islámskými bankami na 1 až 1,4 bilionu dolarů.

Islámské bankovnictví tak z hlediska růstu vykazuje velmi dynamické trendy: např. v Kataru roste islámské bankovnictví o 1,8krát rychleji než konvenční bankovní sektor (podobně je tomu též v Turecku nebo Indonésii), v Saúdské Arábii je pak nárůst až o 3,6% vyšší než u konvenčních finančních domů. Integraci islámského bankovnictví do globální ekonomiky potvrzuje také vznik tzv. Dow Jones Islamic Market Index, jež sleduje 600 společností, jejichž produkty a služby nejsou v rozporu s islámským právem, a které jsou jak z islámského, tak neislámského prostředí.

V počátku panoval všeobecný názor, že není možné, aby se islámské finančnictví začlenilo do „nového mezinárodního ekonomického řádu“ (NIEO), ale tyto obavy se ukazují stále více jako liché. Navíc je oblast islámských financí velmi pružná a odráží aktuální geopolitické trendy – příkladem toho je i samostatné orientace celého odvětví. Systém původně převažující ekonomickou sílu ropných států a centrem tak byla především Perský záliv s hlavním důrazem na Saúdskou Arábii. Avšak ekonomická transformace po konci studené války, globalizace a otřesy světové ekonomiky ukázaly, že je třeba decentralizovat islámský finanční svět. Dnes proto zahrnuje kromě tradičních center i nové oblasti, jako např. Malajsie či Pákistán, které se stále více dostávají dopředu a částečně spolurozhodují o inovacích i regulativních opatřeních uvnitř systému.

Minulé díly seriálu o islámském bankovnictví naleznete ZDE!