Ideální banka 2012:
Představujeme nejlepší práce letošního ročníku

Úvod

Je velmi zajímavé, skoro až paradoxní zabývat se tématem ideální banky v takovém období jako je recese a expanze z ní. Banky (především ty americké) krachují i přes to, že státní ekonomiky již nejsou v útlumu. Právě v období recese ukázaly evropské banky, jak silné jsou. Právě zde zvítězila chytrost a jistě i silná konzervativnost Evropanů oproti precizním marketingovým tahům amerických bankéřů, kterým lidé všech profesí a sociálního zařazení div neutrhali ruce. To vše pouze pro to, aby také měli ten „úžasný úvěr“, který jim jejich bankéř nabízí. Naším tématem ovšem není krize, ani porovnávání amerických bank s těmi evropskými, ale tzv. ideální banka.

.

IDEÁLNÍ BANKA 2012 - PODÍVEJTE SE NA VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

.

 Řečením pojmu „ideální banka“ nám naběhne v mysli banka bez jakýchkoli poplatků, se 100% výnosem p. a. na spořicím účtu, hypotéka a úvěry s minimálními splátkami a nulovým úrokem. To vše nejspíš pro většinu lidí znamená pojem ideální banka a tam naše myšlenky většinou končí. Pouze malé procento osob se zamyslí dále a hlouběji nad pojmem ideální banka a ne všichni si uvědomí, že bez poplatků a úroků bankovní systém nemůže fungovat. Nyní se pokusím ponořit do tohoto tématu a vytvořit si vizi své vlastní ideální banky.

Vedení běžného účtu

V současné době jsou asi nejvíce diskutabilní poplatky za vedení běžného účtu. Většina z bank na českém trhu si účtuje mnohdy až nehorázné sumy za to, že jim klienti svěří své finance do péče. Každá z bank má tyto poplatky nastavené jinak podle svého produktového portfolia. První a nejčastější variantou jsou produktové balíčky sestavené bankou. Klienti si mohou tímto způsobem nejlépe zvážit, jaké služby banky budou nejvíce využívat a zvolit si balíček podle svého gusta. Nevýhodou v tomto případě může být ta skutečnost, že lidské nároky na bankovní služby se mohou často měnit. Z tohoto důvodu může být pro mnohé klienty výhodnější balíček zahrnující veškeré transakce zdarma na úkor vyššího poplatku za vedení běžného účtu.

.

Jako druhou variantu bych zmínila nabídku, kdy si klient za určitou cenu produktu zvolí sám ty služby, které bude jeho individuální balíček obsahovat. Tento servis ovšem nabízí pouze některé banky. V případě té „ideální“ by toto mělo být samozřejmostí. Tyto služby může klient během užívání běžného účtu, ve většině případů, měnit, což je výhodou oproti prvnímu typu. Nevýhodou potom však bude pouze omezené množství volitelných služeb a možné poplatky za změny služeb v balíčku. Cena vedení účtu je pro mnohé klienty hlavním kritériem pro výběr banky a následného produktu, proto by se banky měli snažit tyto poplatky snížit na minimum. K takovýmto krokům, již některé z nich dospěly a nabízejí vedení účtu zcela zdarma. Většinou je tato výhoda poskytnuta na úkor dalších služeb, které jsou zpoplatněny o to více. Abychom shrnuli tuto část, instituce by měly co nejlépe rozložit své poplatky do celého portfolia služeb, snížit příjmy z vedení účtu ovšem v takové míře, aby se to nedotklo ostatních služeb, tzn. obětovat je pro příliv klientely. Druhou možností, která se mně osobně z důvodu mnou prováděných četných transakcí jeví jako nejlepší východisko z této situace, je zvolení větší ceny za vedení účtu bez dalších poplatků. Proto by v tomto případě pro mě byla nejlepší ta banka, která mi nabídne tuto službu nejlevněji.

Další poplatky

Jak jsem uvedla v předchozí části, nejvýhodnější by pro mě osobně byl balíček s veškerými službami zdarma. Tak to ovšem není pro všechny klienty banky. Proto se v této části zaměřím na některé další poplatky, které souvisí s běžným účtem a platebními kartou, přičemž uvedu pouze některé příklady. Používání platební karty je pro mnoho z nás velmi častou, až rutinní záležitostí. Jsou však případy, i když ojedinělé, kdy můžete na používání platební karty velmi výrazně prodělat. Jedním z takových příkladů je například platba ve směnárně. Je to poměrně zvláštní, skoro až nepochopitelné, je však opravdu výhodnější vyhledat před cestou do směnárny bankomat a peníze do směnárny nést až v hotovostní podobě. Pokud použijete ve směnárně kreditní kartu, můžete zaplatit až o 13% více. Každá směnárna má však tuto službu nastavenou jinak, některé ji ani neposkytují. Podobná praxe je i v bankách, pokud nepřijdete s hotovostí, banka Vám nabídne službu cash advance, při které budete muset provést výběr z účtu přímo na pobočce. Tato služba je však ovlivněna otevírací dobou pobočky. Velmi vhodná by pro klienty byla možnost výběru z tuzemského bankomatu hotovost v cizí měně, prozatím alespoň v Euru, které je spolu s dolarem pravděpodobně nejžádanější zahraniční měnou. Tento výběr by pak byl bankou převeden v aktuálním kurzu na měnu, ve které je účet veden, a to bez dalších poplatků. Tuto službu by dle mého názoru měla v budoucnu poskytovat každá banka, ne jenom ta „ideální“. [1]

.

CHCETE POROVNAT PRÁCE? TEXTY Z MINULÉHO ROKU JSOU V TÉTO SEKCI.

.

Právě s cizí měnou souvisí také platba a výběry hotovosti v zahraničí. Pokud se nacházíte v cizině a potřebujete finanční prostředky, jistě můžete vybírat z bankomatu, je to však značně nevýhodné. Každý takový výběr bývá zpoplatněn vysokou částkou, zhruba kolem 100 Kč a dále určitým procentem z vybrané částky. Tato částka má přitom určitou minimální hodnotu, kterou musíte z bankomatu vybrat. Na rozdíl od tohoto nevýhodného procesu doporučuji v zahraničí platbu kreditní kartou. Tyto platby jsou totiž zdarma a kurs se přepočítává, podle aktuálního kursu měny Vaší banky, pokud má měnu na kurzovním lístku, v den odečtení z Vašeho účtu, ne v den platby. Z tohoto příkladu jasně vyplývá, že by banky měli umožnit klientovi takové podmínky, aby mohl disponovat cizí měnou i v hotovostní formě, přičemž poplatky za výběry v zahraničí jistě nemusí být takto vysoké. Minimální částka pro výběr je potom nejmenším zlem, které musí klient absolvovat na své cestě k finančním prostředkům. [6]

Opusťme ale kreditní karty a pojďme se zaměřit na další poplatky. Nejvýhodnější a nejsympatičtější službou bank bude nejspíš internetové bankovnictví. Touto službou můžete ročně ušetřit nemalé peníze za poplatky. Většina transakcí na internetu je totiž zdarma. Pokud tyto platby provádíte na pobočce, nejspíš budete překvapeni, jaká je konečná částka Vaší transakce. Tyto položky na našem účtu však vcelku chápu, pokud má člověk možnost internetového bankovnictví. Snahou bank je donutit klienty používat internetové bankovnictví a tím ušetřit práci bankovním úředníkům, kteří by se mohli soustředit na věci jiné. Na druhou stranu, ne každý má i v dnešní době přístup k internetu. Především starší lidé doplácí na svou počítačovou negramotnost a dále platí vysoké poplatky za veškeré poskytované služby. Jako největší problém bych však neviděla poplatky, ale spíše sankce. Při vedení pouze běžného účtu nás tyto sankce neohrožují, horším případem pak jsou např. termínované vklady. Minimum bank umožňuje svým klientům výběr části vkladu bez sankce a to by se mělo změnit. Nikdo nemůže znát svou finanční situaci na několik let dopředu, proto by bylo vhodné zpřístupnit tuto službu všem. Mít možnost výběru určitého procenta z vložené částky by mělo být samozřejmostí, stejně jako je to u spořicích účtů. U termínovaných vkladů však za stejnou službu platíte velký poplatek a navíc Vám banka může strhnout i připsaný úrok. [5]

.

V této části bylo naznačeno, že ne všechny poplatky jsou špatné, některé jsou nutností. Banky by se však měli snažit klienty informovat o výhodnějších způsobech spolupráce s bankou. Každý by měl mít možnost provést svou transakci s ne nulovými avšak minimálními poplatky.

Bezpečnost

Právě bezpečnost financí a dat klientů by měla být nejdůležitější činností banky. Bohužel se v každé bance najde několik klientů se stejným pin kódem ke svým platebním kartám. V jedné z našich největších bank má potom shodný pin asi 330 klientů. Čtyř-místný pin je totiž naprosto nedostačující na množství vydaných kreditních karet. Bohužel prozatím není umožněno zvětšit kapacitu číselných kombinací než na pouhých 10 tisíc. [3]

.

20. NEJLEPŠÍ PRÁCE STUDENTA MICHALA BEDNAŘÍKA JE K PŘEČTENÍ ZDE

.

Zneužití kreditních karet je velmi častou trestnou činností. V případě zablokování ztracené nebo zcizené platební karty je zde stále možnost jejího zneužití a to hlavně při placení kartou u obchodníka používajícího tzv. žehličku. Tímto způsobem může klient přijít o svoje úspory i po zablokování karty. Banky se této možnosti sice brání, nicméně zcela vyloučena není. Reklamaci pocházející z takové situace banka klientovi uhradí, je to však další z nepříjemností, kterou musí klient s bankou řešit. Bohužel nejspíš jediným klientovým řešením je zrušení celého účtu, tím se stane karta kompletně nefunkční. Klienti svěřují bance své finance v dobré víře, že jsou zde v bezpečí. Právě i za toto bezpečí, které je pro ně v dnešní době čím dál tím podstatnějším, platí nemalé peníze. Proto by mělo být i v zájmu dobrého jména banky, udělat vše pro to, aby se takovéto nepříjemnosti eliminovaly na minimum. [7]

Kontakt se zákazníkem

Dnes je velmi podstatným nedostatkem, bohužel ne jenom bank, právě tato problematika. Myslíte si, že Vám bankovní poradce zavolá, nebo Vás kontaktuje jiným způsobem v případě nějakého problému? Omyl. Takovéto jednání není praktikováno snad u žádné banky a přitom stačí málo a můžete se stát například neplatičem. V případě, že poplatek za služby telefonního operátora překročí horní limit inkasa, není zaplacen. Tím se klient dostává do nepříjemné situace, kdy mu od této společnosti, která pouze chce svoje peníze, na které má právo, přicházejí upomínky na zaplacení služeb, případně mu služby odpojí. Bylo by tak jednoduché informovat klienta banky o nezdařené transakci a klient by mohl nastalou situaci řešit dřív, než po překvapujícím doručení upomínky za nezaplacení služeb. Takovýchto případů je ale celá řada. [4] Kontakt s klienty by zkrátka měl být na denním pořádku každé banky. Ten by měl probíhat nejlépe telefonickou formou pro upřesnění všech dotazů klienta a vyřešení celé situace. V současné době se banky snaží pouze co nejvíce zvýšit svůj zisk, někdy jistě spoléhají na nevědomost nebo nepozornost klienta a jednoduše ho neinformují o nastalých situacích. Zákazník banky je potom někdy postaven před hotovou, v některých případech značně nepříjemnou věc. Zisk banky je v dnešní době jednoduše důležitější než spokojenost klienta. Bankovní úředníci by měli být i přes pochopitelnou snahu o dosažení maximálního zisku, snaživí a dbát na informovanost a pohodlí svých zákazníků. Očekávám tedy od své „ideální“ banky, respektive jejího úředníka, plnou informovanost o nenadálých událostech, nepříjemnostech a změnách, které se týkají mnou využívaných služeb.

Služby pro klienty

Právě jednu ze služeb klientům jsme již zmínili v předchozí části. Nyní se však zaměříme přímo na pobočky bank. Největším nedostatkem poboček bank je v současné době otevírací doba. Většina z bank uzavírá pobočky přes poledne, tento čas by mnoho klientů využilo právě k návštěvě banky. Pokud už se klient do banky dostane, mělo by být samozřejmostí otevřené a milé chování bankovních úředníků. [2]

.

VYHRAJTE APPLE IPAD V NOVÉ SOUTĚŽI

.

Dalším velkým nedostatkem většiny bank je také dlouhá čekací doba, než se vůbec ke svému poradci dostanete. Čekání by bylo vhodné snížit na minimum. Jednou z možností je samozřejmě navýšení počtu zaměstnanců, dále právě prodloužení a větší pružnost otevírací doby, kdy by se návštěvnost během dne více rozmělnila. V případě ideální banky bych hodnotila jako příjemné, možnost sjednat si schůzku na určitý čas, kdy se mohu do banky dostavit. Tímto bych se vyhnula zdlouhavému čekání ve frontách. Toto dnes funguje při finančně významných záležitostech. Dle mého názoru by se toto mohlo týkat i běžných záležitostí. Je ovšem naprosto pochopitelné, že při běžném počtu zaměstnanců bank to není zcela realistické. Jako poslední službu, která by rovněž měla být běžnou, vidím volbu svého bankovního poradce, se kterým budu své finanční záležitosti při každé návštěvě banky řešit. Tento finanční poradce by byl s mou situací obeznámen a očekávala bych od něj osobnější přístup. Dnešní banky se o toto snaží, nicméně se stále tato snaha nedá označit za funkční. Běžní klienti většinou z důvodu směnování či dočasného zaneprázdnění úředníků nemají možnost řešit svou finanční situaci stále s jedním finančním poradcem.

Závěr

Pro shrnutí této práce si připomeneme nejdůležitější body, které v ní byly zakotveny. Ideální banka by tedy měla mít na zřeteli bezpečnost klientských vkladů a údajů. V otázce poplatků buďme v dnešní době a v našem systému bankovnictví shovívaví. Nikdo nám nenabídne všechny své služby zdarma, proto musíme s poplatky i nadále počítat, je však na každé instituci, jak se snižováním poplatků sama naloží nebo nenaloží. Pokud již ale jsme zákazníky banky, platíme poplatky za využívání bankovních služeb, nemělo by být zarážející, že chceme služby, které budou ať už z technického, informačního, bezpečnostního nebo jen lidského hlediska, odpovídat jejich výši.

Použité zdroje

1. Do směnárny s platební kartou nechoďte. Zaplatíte až o 13 procent víc. IDnes.cz : Finance [online]. 17. srpna 2010, , [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: .

2. Místo oběda do banky? Ani náhodou. Přes tisíc poboček má polední pauzu. IDnes.cz : Finance [online]. 10. srpna 2010, , [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: .

3. Najděte svému PINu dvojče, musíte oslovit 10 000 lidí. IDnes.cz : Finance [online]. 8. července 2010, , [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: .

4. Neplatičem snadno a rychle: dejte pozor na horní limit inkasa. IDnes.cz : Finance [online]. 15. července 2010, , [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: .

5. Pokuty za předčasné zrušení termíňáků mohou jít do tisíců. IDnes.cz : Finance [online]. 20. července 2010, , [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: .

6. V cizině plaťte kartou, ušetříte na výhodnějším kurzu. IDnes.cz : Finance [online]. 7. července 2010, [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: .

7. Zablokoval ukradenou platební kartu, přesto s ní zloděj zaplatil. IDnes.cz : Finance [online]. 5. srpna 2010, , [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: .